Giampiero Boniperti | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní informace | |||||||||||||||||||
Datum narození | 4. července 1928 | ||||||||||||||||||
Místo narození | Barengo, Italské království | ||||||||||||||||||
Datum úmrtí | 18. června 2021 (ve věku 92 let) | ||||||||||||||||||
Místo úmrtí | Turín, Itálie | ||||||||||||||||||
Výška | 175 cm | ||||||||||||||||||
Hmotnost | 76 kg | ||||||||||||||||||
Přezdívka | Marisa | ||||||||||||||||||
Klubové informace | |||||||||||||||||||
Pozice | Fotbalový útočník | ||||||||||||||||||
Profesionální kluby | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Reprezentace | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Úspěchy | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Další informace | |||||||||||||||||||
Povolání | fotbalista a politik | ||||||||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giampiero Boniperti (4. červenec 1928, Barengo, Itálie – 18. června 2021, Turín, Itálie[1]) byl italský fotbalista, fotbalový funkcionář a politik.
Hrával na pozici útočníka či pravého záložníka. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2] Za italskou reprezentaci odehrál 38 zápasů, v nichž vstřelil 7 branek. Hrál na dvou světových šampionátech (1950, 1954). Celou svou fotbalovou kariéru strávil v jediném klubu, Juventusu. Získal s ním pět titulů (1949/50, 1951/52, 1957/58, 1959/60, 1960/61) a dva domácí poháry (1958/59, 1959/60). V letech 1971–1990 a 1991–1994 byl prezidentem Juventusu.
V letech 1994–1999 byl poslancem Evropského parlamentu za pravicové hnutí Forza Italia.
Přezdívaný svými soupeři "Marisa" (přezdívku, kterou mu dal hráč Benito Lorenzi)[3] kvůli svým blonďatým vlasům. První utkání za Bianconeri odehrál 2. března 1947 proti Milánu (1:2).[4] První branku vstřelil 8. června 1947 proti Sampdorii (3:0).[5] Od sezony 1947/48 již hrál stabilně a nastoupil do 40 utkání v nichž dal 27 branek, což mu zajistilo korunu střelců. V lize obsadil 3. místo a vítězem se stal městský rival Turín FC. Navzdory věčné rivalitě, oblékl jednou dres s býkem na dresu. Stalo se tak 26. května 1949 na počest týmu Grande Torino, který zahynul o několik týdnů dříve při tragédii Superga, při charitativním utkání na pomoc rodinám obětí.[6]
První titul získal v sezoně 1949/50 a další přidal 1951/52. Poté následoval klubový útlum. Do sezony 1956/57 se klub umístil dvakrát na 2. místě, ale další titul nezískal. Až v sezoně 1957/58 se podařilo znovu získat titul a tím si klub vysloužil si nad klubovým znakem přišít zlatou hvězdu za desátý titul. Titul se vyhrál i díky novým hráčům co přišli do klubu. Nově příchozí útočníci Omar Sívori a John Charles se stali spolu Giampierem slavnou trojku, které se říkalo Trio Magico.
Brzy následoval čtvrtý (1959/60) a páté titul (1960/61), na které se vzpomíná jako na jeden z nejsilnějších týmů všech dob. Hned po těchto triumfech se Giampiero v roce 1961 rozhodl ukončit kariéru ve věku 33 let.[7] Poslední utkání odehrál 4. června proti Bari (1:1).[8]
Když celkem po 469 utkání ve kterých vstřelil 188 branek skončil, zanechal po sobě v Juventusu mnoho rekordů. Do 30. října 2010 držel rekord v počtu gólů v lize: 178 branek (tehdy jej překonal pouze Alessandro Del Piero),[9] zatímco do 5. února téhož roku držel rekord v počtu odehraných zápasů v nejvyšší soutěži: 445 (opět jej překonal Alessandro Del Piero). [10]
Poprvé hrál v národním týmu 9. listopadu 1947 při porážce (1:5) proti Rakousku. Reprezentační dres znovu oblékl po dvou letech, 22. května 1949, několik týdnů po tragédii Supergy, při níž zahynuli fotbalisté Grande Torino. V utkání vstřelil první branku a to do sítě Rakouska (3:1).[11]
Reprezentoval v době kdy Italský fotbal nesklízel úspěchy, a to i kvůli tragédii Superga, které pokračovalo i v následujícím desetiletí. Zúčastnil se dvou turnajů MS (MS 1950 a MS 1954). Byl idolem fanoušků a pevným pilířem národního týmu. Nastoupil do 38 zápasů a vstřelil 8 branek. V roce 1952 zastával funkci kapitána. Z národního týmu odešel v roce 1960. Je jediným hráčem, který vstřelil branku ve třech různých desetiletích, od roku 1940 do roku 1960.
Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
1946/47 | Juventus[12] | Serie A | 6 | 5 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 6 | 5 |
1947/48 | Serie A | 40 | 27 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 40 | 27 | |
1948/49 | Serie A | 32 | 15 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 32 | 15 | |
1949/50 | Serie A | 35 | 21 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 35 | 21 | |
1950/51 | Serie A | 37 | 22 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 37 | 22 | |
1951/52 | Serie A | 33 | 19 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 33 | 19 | |
1952/53 | Serie A | 29 | 7 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 29 | 7 | |
1953/54 | Serie A | 30 | 14 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 30 | 14 | |
1954/55 | Serie A | 27 | 9 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 27 | 9 | |
1955/56 | Serie A | 31 | 6 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 31 | 6 | |
1956/57 | Serie A | 24 | 4 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 24 | 4 | |
1957/58 | Serie A | 34 | 8 | IP | 6 | 1 | - | 0 | 0 | 40 | 9 | |
1958/59 | Serie A | 26 | 8 | IP | 3 | 0 | PMEZ | 2 | 0 | 31 | 8 | |
1959/60 | Serie A | 31 | 7 | IP | 3 | 0 | - | 0 | 0 | 34 | 7 | |
1960/61 | Serie A | 28 | 6 | IP | 1 | 0 | PMEZ | 1 | 0 | 30 | 6 | |
Celkově | 443 | 178 | - | 13 | 1 | - | 3 | 0 | 459 | 179 |
Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | MS 1950 | 1 zápas ve skupině | 25. 6. | Švédsko | 90 | 0 | 2:3[13] |
OH 1952 | Neodehrál žádné ze 2 utkání | ||||||
MS 1954 | 1 zápas ve skupině | 17. 6. | Švýcarsko | 90 | 1 | 1:2[14] |
Datum | Stadion | Soupeř | Skóre | Výsledek | Soutěž | |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 22. 5. 1949 | Stadio Artemio Franchi, Florencie, Itálie | Rakousko | 3:0 | 3:1 | MP 1948–1953 |
2 | 25. 11. 1951 | Stadio di Cornaredo, Lugano, Švýcarsko | Švýcarsko | 1:1 | 1:1 | MP 1948–1953 |
3 | 24. 1. 1954 | Stadio San Siro, Milán, Itálie | Egypt | 3:1 | 5:1 | Kvalifikace na MS 1954 |
4 | 24. 1. 1954 | Stadio San Siro, Milán, Itálie | Egypt | 3:1 | 5:1 | Kvalifikace na MS 1954 |
5 | 17. 6. 1954 | Stade Olympique de la Pontaise, Lausanne, Švýcarsko | Švýcarsko | 1:1 | 2:1 | MS 1954 |
6 | 16. 1. 1955 | Stadio della Vittoria, Bari, Itálie | Belgie | 1:0 | 1:0 | Přátelské utkání |
7 | 18. 12. 1955 | Stadio Olimpico, Řím, Itálie | NSR | 2:0 | 2:1 | Přátelské utkání |
8 | 10. 12. 1960 | Stadio San Paolo, Neapol, Itálie | Rakousko | 1:1 | 1:2 | Přátelské utkání |
Juventus: 1949/50, 1951/52, 1957/58, 1959/60, 1960/61
Řád zásluh o Italskou republiku (2. 6. 1975) z podnětu Prezidenta Itálie [15]
Za sportovní zásluhy (1983)
Řád zásluh o Italskou republiku (30. 9. 1991) z podnětu Prezidenta Itálie [16]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giampiero Boniperti na italské Wikipedii.