Giovanni Gronchi | |
---|---|
Prezident Itálie | |
Ve funkci: 11. května 1955 – 11. května 1962 | |
Předchůdce | Luigi Einaudi |
Nástupce | Antonio Segni |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťanská demokracie |
Rodné jméno | Giovanni Gronchi |
Narození | 10. září 1887 Pontedera |
Úmrtí | 17. října 1978 (ve věku 91 let) Řím |
Choť | Carla Gronchi |
Alma mater | Vyšší normální škola, třída literatury a filozofie (1905–1908) Univerzita v Pise |
Profese | politik |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1956) čestný rytíř velkokříže Řádu lázně (1958) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1960) Řád Vittorio Veneto Zlatá medaile italského Řádu za zásluhy o kulturu a umění … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Giovanni Gronchi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giovanni Gronchi (10. září 1887 – 17. října 1978) byl italský politik. V letech 1955–1962 byl prezidentem Itálie, třetím v historii. Předtím, v letech 1948–1955 zastával funkci předsedy dolní komory italského parlamentu, 1944–1946 byl ministrem průmyslu. Byl představitelem Křesťanskodemokratické strany (Democrazia Cristiana), k jejímž zakladatelům patřil a od jejího počátku vedl její levicovou frakci, která oponovala Alcide de Gasperimu, který usiloval o vypuzení komunistů a socialistů z politického systému. V prezidentském úřadě ho poškodilo jmenování kontroverzního premiéra Fernando Tambroniho, který se v parlamentu opíral o neofašistické síly, což vyvolalo silné nepokoje po celé Itálii. I proto nebyl Gronchi znovu nominován do prezidentské volby roku 1962, přestože o to usiloval.
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Argentina | velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele generála San Martina | 1960, 16. června | |
Finsko | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[1] | 1960 | |
Francie | velkokříž Řádu čestné legie | 1956, 25. dubna | |
Írán | řetěz Řádu Pahlaví | 1957 | |
Itálie | stříbrná Vojenská záslužná medaile | 1916, 1. listopadu | |
bronzová Vojenská záslužná medaile | 1917 | ||
Monako | velkokříž Řádu svatého Karla | 1959, 7. listopadu | |
Německo | velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 1956, 18. července | |
Řecko | velkokříž Řádu Spasitele | 1959, 19. května | |
Spojené království | čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[2] | 1958, 13. května | |
Thajsko | velkokříž Řádu Chula Chom Klao | 1960, 1. října | |
Vatikán | rytíř Řádu zlaté ostruhy[3] | 1955, 5. prosince |