Giraffatitan Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 150 až 145 miliony let | |
---|---|
Kostra rodu Giraffatitan v berlínském Museum für Naturkunde | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Čeleď | Brachiosauridae |
Rod | Giraffatitan Paul, 1988 |
Druhy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giraffatitan ("žirafí titán") byl rod obřího sauropodního dinosaura z čeledi Brachiosauridae, žijícího v období pozdní jury (v kimmeridžském a tithonském geologickém věku, zhruba před 150 miliony let) na území současné východní Afriky.[1]
Původně byl označován jako africký druh severoamerického rodu Brachiosaurus (druh B. brancai).[2] Jediný rozeznávaný druh je v současnosti Giraffatitan brancai, známý z lokality Tendaguru v Tanzanii. Ten byl objeven a vykopán v podobě fosilních kostí několika jedinců v letech 1909 až 1913 německou paleontologickou expedicí (současná Tanzanie byla tehdy německou kolonií jménem Německá východní Afrika).[3] Fosilie tohoto a dalších dinosaurů, objevených na lokalitě Tendaguru, byly dobře známé domorodým obyvatelům této oblasti již dlouho před příchodem evropských vědců.[4]
Dnes je kostra o výšce 13,2 metru nejvyšší smontovanou dinosauří kostrou na světě. Přesto patřila jedinci, který nejspíš ještě rostl a mohl dosáhnout větších rozměrů.[5] Giraffatitan je velmi blízce příbuzný severoamerickému rodu Brachiosaurus a spadá spolu s ním do čeledi Brachiosauridae.[6]
Giraffatitan byl jeden z největších živočichů, kteří kdy kráčeli po zemském povrchu. Dorůstal délky asi 23 až 26 metrů[7] a vážil kolem 40 tun.[8] Výška činila kolem 13 metrů, šlo tedy také o jednoho z nejvyšších živočichů všech dob. Všechny odhady velikosti jsou založeny na exempláři HMN SII, který je uložen v berlínském Museum für Naturkunde. Existují ale doklady o možná ještě větším brachiosauridovi, který žil rovněž v ekosystémech souvrství Tendaguru.[9]
V roce 2019 odhadl americký badatel Gregory S. Paul hmotnost tohoto dinosaura zhruba na 30 tun, což znamená, že nepatřil mezi nejhmotnější známé sauropody.[10]
Kromě druhu Giraffatitan brancai byly v sedimentech geologického souvrství Tendaguru objeveny také fosilie dalšího obřího brachiosaurida (patrně samostatného a dosud formálně nepopsaného rodu), který nese přezdívku "Archbishop" (Arcibiskup). Původní odhady velikosti (až o polovinu větší než berlínský exemplář) se s dalším výzkumem nepotvrdily a dnes vědci odhadují, že tento exemplář byl asi o 15 % menší než kompozitní exemplář z Berlína.[11]
Fosilie alžírského druhu "Brachiosaurus" nougaredi, považované dříve za příbuzný taxon k tanzanskému brachiosauridovi, ve skutečnosti představují geologicky mladšího zástupce titanosaurních sauropodů.[12]
V roce 2020 odhadli badatelé Asier Larramendi a Rubén Molina-Perez hmotnost druhu Giraffatitan brancai (exemplář HMN XV2) na 48 tun, délku na 25 metrů a výšku v nejvyšším bodě hřbetu na 6,8 metru.[13]
Podle odhadů vážilo jen srdce tohoto dinosaura asi 200 kilogramů, zatímco žaludek mohl být těžký až 2500 kilogramů. Srdce pracovalo tempem asi 14 až 17 úderů za minutu a dinosaurus se nadechl přibližně 3,5krát za minutu. V jeho těle bylo podle odhadů asi 3000 litrů krve.[14] Podle digitálních modelů a rekonstrukce svalstva vážil samotný ocas tohoto sauropoda zhruba 2500 kilogramů (což je dvojnásobek některých dřívějších odhadů).[15][16]
Zhruba od roku 2016 se mezi politiky v Tanzanii objevují tendence požadovat navrácení a repatriaci fosilií i dalších kulturních a přírodních objektů, odvezených ze země Němci v průběhu koloniální éry. Jedná se přitom také o obřích kostrách dinosaurů v Berlínském přírodovědeckém muzeu.[17][18]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giraffatitan na anglické Wikipedii.