Grand Paris Express

Grand Paris Express
Logo pařížského metra
Logo pařížského metra
Základní informace
StátFrancieFrancie Francie
MěstoPaříž a Île-de-France
DopravceÎle-de-France Mobilités
Délka sítě200 km
Počet linek6
Počet stanic71
Datum otevření14. prosince 2020
Poslední rozšíření24. června 2024
Linky (linky pařížského metra)
(nové linky)
Parametry
Typ metragumokolové (linky 11 a 14)
klasické (linky 15, 16, 17, 18)
Rozchod koleje1 435 mm (normální)
Přívod proudunapájecí kolejnice (spodní odběr)
Napětí750 V ss (linky 11 a 14)
1 500 V ss (linky 15, 16, 17 a 18)
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozůMP 14 (linky 11 a 14)
MR6V (linka 15)
MR3V (linky 16 a 17)
MRV (linka 18)
Mapa sítě
Mapa plánované sítě Grand Paris Express
Mapa plánované sítě Grand Paris Express
Externí odkazy
OpenStreetMaprelace na OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grand Paris Express je budovaná síť metra v pařížské aglomeraci. Tvořit ji bude šest linek, které budou doplňovat stávající síť pařížského metra – současné linky 11 a 14, které byly prodlouženy za hranice města, a zcela nové linky 15, 16, 17 a 18. Síť bude mít celkovou délku 200 km, 71 stanic a její celkové zprovoznění se plánuje na rok 2030. Grand Paris Express zčásti vychází ze zamítnutých projektů Métro Grand Paris a Arc Express. Realizací jsou pověřeny společnosti Société du Grand Paris a Île-de-France Mobilités.

Charakteristika projektu

[editovat | editovat zdroj]

Grand Paris Express je jedním z deseti projektů, které byly vyhlášeny v rámci projektu Grand Paris. Dne 26. ledna 2011 byla uzavřena dohoda mezi regionální radou Île-de-France a francouzským státem o společném projektu Grand Paris Express.[1] [2] Nové linky nebudou na rozdíl od současných určeny pro město Paříž, ale vzniknou za jejími hranicemi v okolních departementech na území regionu Île-de-France. Pouze čtyři nové stanice (ze 71 plánovaných) vznikly na území města při prodloužení linky 14. V 75 % všech nových stanic bude zajištěn přestup na další systémy MHD (metro, Transilien, RER, tramvaje). Tři čtvrtiny nově postavených tratí povedou v podzemí. Tunelové tubusy s průměrem 10 m pojmou dvě koleje a budou se nacházet v průměrné hloubce 30 m.

Plánované linky

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku 11 (linka metra v Paříži).

Linka 11 končila od roku 1937 ve stanici Mairie des Lilas ve městě Les Lilas u východních hranic Paříže. 13. června 2024 byla prodloužena východním směrem do stanice Rosny – Bois-Perrier, kde je možné přestoupit na RER E a od roku 2030 také na linku metra 15. Druhá etapa prodloužení do stanice Noisy-Champs ve městě Champs-sur-Marne byla odložena na neurčito. Na lince 11 jako jediné z projektu Grand Paris Express jezdí soupravy vedené strojvedoucím.

Podrobnější informace naleznete v článku 14 (linka metra v Paříži).

Linka 14 vede severo-jižním směrem a spojuje Paříž s letištěm Orly a městy Saint-Denis, Saint-Ouen-sur-Seine, Le Kremlin-Bicêtre, Villejuif, Chevilly-Larue, Rungis a Paray-Vieille-Poste. Už od svého uvedení do provozu v roce 1997 jezdí jako plně automatizovaná. V začátcích provozu spojovala stanice Saint-Lazare a Olympiades a neopouštěla území města. V roce 2020 byl zahájen provoz na novém úseku do stanice Mairie de Saint-Ouen. V květnu roku 2024 byla linka prodloužena o jeden úsek do stanice Saint-Denis Pleyel, která se stane hlavním přestupním bodem systému Grand Paris Express propojujícím linky 14, 15, 16 a 17. Od června 2024 je v provozu i poslední úsek z Olympiades na letiště Orly.

Podrobnější informace naleznete v článku 15 (linka metra v Paříži).

Linka 15 bude okružní linka, která obkrouží Paříž za jejími hranicemi. Její dokončení je plánováno na rok 2030. Celková délka bude dosahovat 75 km, bude mít 36 stanic v 19 obcích. Výstavba byla naplánována do tří částí. Jižní úsek mezi stanicemi Noisy-Champs a Pont de Sèvres se 16 stanicemi spojí 22 obcí a bude měřit 33 km, jeho zprovoznění se plánuje na rok 2025. Západní část bude měřit 20 km a bude mít 11 stanic. Začíná na jihu ve stanici Pont de Sèvres a končí na severu ve stanici Saint-Denis Pleyel. Do provozu bude uvedena v roce 2030. Východní část bude mít 12 stanic ve 12 obcích. Tato část bude zprovozněna v roce 2030. Jedním z hlavních dopravních uzlů se stane stanice Val de Fontenay s přestupy na stávající linky RER A a RER E, na tramvajovou linku T1 a linku metra 1, která sem bude prodloužena v roce 2035.

Podrobnější informace naleznete v článku 16 (linka metra v Paříži).

Linka 16 spojí v širokém oblouku severní předměstí (s napojením na linku 14 ve stanici Saint-Denis Pleyel) s východním (stanice Noisy-Champs). Bude procházet městy Saint-Denis, La Courneuve, Le Bourget, Aulnay-sous-Bois, Clichy-sous-Bois, Montfermeil a Chelles. Její délka bude asi 27,5 km a bude mít 10 stanic. Jejím cílem je zlepšit dopravní spojení ve východní části departementu Seine-Saint-Denis. Linka také křižuje všechny zásadní linky v departementu Seine-et-Marne: RER A, B a E a také trasy sítě Transilien. Uvedení do provozu se předpokládá ve dvou etapách v letech 2026 a 2028.

Podrobnější informace naleznete v článku 17 (linka metra v Paříži).

Linka 17 povede mezi stanicemi Saint-Denis Pleyel a Le Bourget RER po stejné trati, jako linka 16. Linka spojí obce Saint-Denis, La Courneuve, Le Bourget, Gonesse, Roissy-en-France a Le Mesnil-Amelot. Bude obsluhovat letiště Le Bourget, průmyslovou oblast Le Triangle der Gonesse, výstaviště ve Villepinte a terminály 2 a 4 na letišti Charlese de Gaulla. Celková délka dosáhne 27 km s devíti stanicemi, na pěti z nich budou přestupy na RER nebo další linky Grand Paris Express.

Podrobnější informace naleznete v článku 18 (linka metra v Paříži).

Linka 18 bude obepínat Paříž po jihozápadním okraji. Po svém dokončení bude mít téměř 50 km a z Nanterre přes Versailles na letiště Orly. Neboť se na této lince, na rozdíl od ostatních, očekává nižší dopravní vytíženost, budou zde využity užší soupravy typu MRV.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Paris Express na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]