prof. Hasan Dijáb | |
---|---|
Hasan Dijáb (2021) | |
premiér Libanonu | |
Ve funkci: 21. ledna 2020 – 10. září 2021 | |
Prezident | Michel Aoun |
Předchůdce | Saad Harírí |
Nástupce | Nadžíb Míkátí |
ministr školství | |
Ve funkci: 13. června 2011 – 15. února 2014 | |
Prezident | Michel Sulajmán |
Předseda vlády | Nadžíb Míkátí |
Narození | 1. června 1959 (65 let) Bejrút, Libanon |
Děti | 3 |
Alma mater | Leeds Beckett University Univerzita v Surrey Univerzita v Bathu |
Profese | inženýr, státní úředník a politik |
Náboženství | sunnitský islám |
Webová stránka | https://www.hassandiab.com/ |
Commons | Hassan Diab |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hasan Dijáb (arabsky حسان دياب; * 1. června 1959 Bejrút, Libanon) je libanonský akademik, inženýr a politik, který byl od 21. ledna 2020 do 10. září 2021 libanonským premiérem. Do funkce premiéra ho v roce 2019 jmenoval prezident Michel Aoun jako nástupce Saada Harírího.[1][2] V důsledku výbuchu v Bejrútu podal 10. srpna 2020 demisi a působil jako premiér úřednické vlády, dokud Nadžíb Míkátí 10. září 2021 nesestavil novou vládu. Před svým premiérstvím působil od června 2011 do února 2014 jako ministr školství.
Narodil se 1. června 1959 v Bejrútu.[3] V roce 1981 získal na Leeds Beckett University titul Bachelor of Science v oboru telekomunikační inženýrství.[4][5] Poté získal v roce 1982 magisterský titul v oboru systémové inženýrství na Univerzitě v Surrey[4] a v roce 1985 doktorát v oboru počítačové inženýrství na Univerzitě v Bathu.[5]
Působil jako akademický pracovník a v roce 1985 nastoupil na Americkou univerzitu v Bejrútu jako profesor elektrotechniky.[3] Publikoval více než 150 článků a příspěvků ve vědeckých časopisech a na vědeckých konferencích.[3] Sám sebe označoval za zastánce reformy libanonského školství a byl autorem knih na toto téma.[6] Od října 2006 do června 2011 působil také jako viceprezident Americké univerzity v Bejrútu pro regionální externí programy.[7]
Dne 13. června 2011 byl v rámci vlády Nadžíba Míkátího jmenován ministrem školství a vyššího vzdělání. Dijábovo funkční období skončilo 15. února 2014.[8]
Dijáb byl jmenován premiérem 19. prosince 2019, uprostřed protestů, které vedly k Harírího rezignaci. Dijábova kandidatura získala podporu 69 poslanců ze 128 členů libanonského parlamentu, přičemž jeho podpora pocházela od stran, které spoluvytvářejí Alianci 8. března,[9] konkrétně od parlamentních bloků spřízněných s Hizballáhem, ale nezískal podporu stran ze své vlastní sunnitské komunity.[6]
Je nezávislý, nepodporuje žádnou politickou skupinu a v době svého jmenování se na veřejnosti příliš neprojevoval.[6]
Nová libanonská vláda byla sestavena 21. ledna 2020 poté, co se Dijáb a předseda parlamentu Nabíh Barrí setkali s prezidentem Michelem Aounem.[10][11] Dijáb tehdy oznámil, že nový dvacetičlenný kabinet složený z technokratů bude pracovat na novém volebním zákoně, usilovat o nezávislé soudnictví a navrácení rozkradených veřejných prostředků.[10] Během prvního zasedání nové vlády oznámil, že jeho první oficiální návštěvy se budou týkat zemí „arabského regionu, zejména Perského zálivu“.[12] Neřekl nic o dodržování reforem slíbených Harírím a rozhodl se zachovat ministerstvo informací, které Harírí slíbil zrušit.[13] Dne 3. února podepsal státní rozpočet na rok 2020, který snižuje výdaje o 700 milionů dolarů,[14][15] a 6. února vláda schválila plán finanční pomocí, který předloží parlamentu.[16]
Dne 7. března 2020 oznámil, že Libanon poprvé ve své historii nesplácí státní dluh.[17]
Dne 10. srpna 2020, po výbuchu v Bejrútu, odstoupil z funkce kvůli rostoucímu politickému tlaku a hněvu na libanonskou vládu, která nedokázala katastrofě zabránit, což bylo ještě umocněno stávajícím politickým napětím v zemi.[18][19] Požádal prezidenta Aouna, aby vyhlásil předčasné parlamentní volby.
Je ženatý s Núwar Mawláwí a má tři děti.[6] Je sunnitský muslim.[20]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hassan Diab na anglické Wikipedii.