Helmut Berger

Helmut Berger
Helmut Berger (1972)
Helmut Berger (1972)
Rodné jménoHelmut Steinberger
Narození29. května 1944
Bad Ischl
Úmrtí18. května 2023 (ve věku 78 let)
Salcburk
Povoláníherec, filmový herec, divadelní herec, televizní herec a filmový režisér
Manžel(ka)Francesca Guidato (1994–2010)
Partner(ka)Luchino Visconti (1964–1976)
OceněníDonatellův David (1973)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helmut Berger (zvuk [ˈhɛlmuːt ˈbɛʁɡɐ]), rodným jménem Helmut Steinberger (29. května 1944 Bad Ischl18. května 2023 Salcburk), byl rakouský filmový herec.[1]

Narodil se v rodině hoteliéra. Ve věku 18 let se přestěhoval do Londýna, kde navštěvoval kurzy herectví. Poté studoval italský jazyk v Perugii a následně se přestěhoval do Říma. V roce 1964 se tehdy 20letý Berger setkal s proslulým filmovým režisérem Luchinem Viscontim. Visconti jej obsadil do několika svých filmů ještě předtím, než Berger získal se snímkem Soumrak bohů (1969) mezinárodní uznání a byl nominován na Zlatý glóbus. Pod režií Luchina Viscontiho hrál Berger až do režisérovy smrti v roce 1976 ve více než 10 filmech, po boku herců a hereček, jako byli Burt Lancaster, Claudia Cardinalová, Elizabeth Taylorová nebo Romy Schneider. Berger se stal i životním partnerem Viscontiho a členem „Jet Setu“ šedesátých a sedmdesátých let.

Po Viscontiho smrti upadl do velké tvůrčí i osobní krize. V osmdesátých letech se přestěhoval do Los Angeles, kde mu Joan Collins zajistila účast v seriálu Dynastie. Hrál poté i v různých amerických kinofilmech, např. Kmotr III (režie: Francis Ford Coppola). Celkově natočil kolem 80 filmů. V roce 1998 napsal svoji autobiografii s názvem . Od roku 2005 žil v Salcburku, v roce 2007 získal cenu Teddy Award filmového festivalu Berlinale za své celoživotní dílo. V roce 2011 získal na pražském Febiofestu cenu Kristián za celoživotní dílo.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Zemřel herec Helmut Berger. Nejkrásnější muž své doby - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online.