INS Vikrant během zkoušek | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | letadlová loď |
Třída | Vikrant |
Číslo trupu | R 11 |
Uživatelé | Indické námořnictvo |
Lodní znak | |
Objednána | 2004 |
Zahájení stavby | 28. února 2009 |
Spuštěna na vodu | 12. srpna 2013 |
Uvedena do služby | 2. září 2022 |
Osud | aktivní (2022) |
Cena | 3 130 000 000 $ |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 40 000 t (standardní) 45 000 t (plný) |
Délka | 262 m |
Šířka | 62 m |
Ponor | 8,4 m |
Pohon | 4× General Electric LM2500 2× COGAG |
Rychlost | 28 uzlů (52 km/h) |
Dosah | 8 000 nám. mil (15 000 km) |
Posádka | 196 důstojníků 1 449 námořníků a členů leteckého personálu |
Výzbroj | 4× 76mm Otobreda (2×2) 2× VLS (32hl.)
|
Letadla | 26× MiG-29K 4× Ka-31 4× MH-60R Seahawk 2× HAL Dhruv |
INS Vikrant (R 11, Project 71) je letadlová loď s konvenčním pohonem a konfigurací letové paluby STOBAR, kterou provozuje indické námořnictvo. Je označována jako vedoucí loď třídy Vikrant, přičemž druhá jednotka k roku 2022 stále nebyla objednána. Ve službě je od září 2022. Je to první letadlová loď vyvinutá a postavená domácím průmyslem.[1]
Letadlová loď Vikrant byla objednána v roce 2004. Její kýl byl založen 28. února 2009 v loděnici Cochin Shipyard Limited. Dne 12. srpna 2013 byl Vikrant spuštěn na vodu. Indické námořnictvo jej oficiálně převzalo 28. července 2022.[2][3] Do služby byl přijat 2. září 2022.[4]
Dne 6. února 2023 na plavidle poprvé přistály palubní letouny HAL Tejas a MiG-29K.[5][6]
Vikrant má být vyzbrojena čtyřmi 76mm kanóny Otobreda, dvěma dvaatřicetinásobnými vertikálními odpalovacími systémy pro celkem šedesát čtyři protiletadlových řízených střel středního dosahu Barak 8 a čtyřmi 30mm kanónovými systémy blízké obrany AK-630. Z paluby by mělo operovat 30 až 34 letadel, z toho 20 letounů MiG-29K a kombinace vrtulníků Ka-31, MH-60R nebo HAL Dhruv.[3][1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku INS Vikrant (2013) na anglické Wikipedii.