Igor Sikorskij
| Igor Sikorskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. květnajul. / 6. června 1889greg. Kyjev |
| Úmrtí | 26. října 1972 (ve věku 83 let) Easton |
| Místo pohřbení | Saint John the Baptist Orthodox Cemetery |
| Národnost | Američané, Ukrajinci a Rusové |
| Alma mater | Kyiv Polytechnic Institute of Emperor Alexander II (do 1911) Námořní kadetní sbor Kyjevská vysoká škola polytechnická První kyjevské gymnázium |
| Povolání | letecký inženýr, vynálezce, pilot a byznysmen |
| Zaměstnavatelé | University of Rhode Island University of Bridgeport Sikorsky Aircraft Corporation |
| Ocenění | Howard N. Potts Medal (1933) Zlatá letecká medaile FAI (1946) John Scott Medal (1954) Mezinárodní medaile Jamese Watta (1955) ASME Medal (1963) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | Ruská pravoslavná církev |
| Děti | Sergej Sikorskij *1925 New York |
| Rodiče | Ivan Aleksejevič Sikorskij |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Igor Ivanovič Sikorskij (Ігор Іванович Сікорський; 25. května[pozn. 1] 1889, Kyjev, Ruské impérium (Kyjevská gubernie) – 26. října 1972, Easton, Connecticut) byl letecký konstruktér a průkopník letectví. Jako první navrhl a postavil čtyřmotorový letoun (RBVZ Russkij viťaz), letadlo se samonosným křídlem, a první úspěšný vrtulník s konfigurací jednoho hlavního rotoru a jednoho ocasního.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Igor Sikorskij se narodil v Kyjevě v Ruském Impériu (dnes je hlavní město Ukrajiny) jako nejmladší z pěti dětí. Jeho otec, Ivan Alexejevič Sikorskij, měl ruský a polský šlechtický původ. Skromnost a ušlechtilý humor Igora Sikorského projevil, když odpovídal na otázky týkající se svého původu, odpověděl: „Má rodina je ruského původu. Můj děd i další předci byli už od doby Petra Velikého ruští pravoslavní kněží. V důsledku toho je národnost mé rodiny ruská a musí být považována za tradiční“.[2]
Sikorského matka, Marija Stěfanovna Sikorskaja (za svobodna Temrjuk-Čerkasova),[3] byla lékařka, která však činnost nevykonávala. Otec Ivan Alexejeviš Sikorskij byl mezinárodně renomovaný profesor psychologie na kyjevské Univerzitě sv. Vladimíra , též se proslavil jako aktivní ruský nacionalista.[4] [5]
Od roku 1903 studoval na námořní akademii v Petrohradě, ale za tři roky z ní odešel studovat do Paříže stavbu strojů. V roce 1907 pokračoval ve studiu na Polytechnickém institutu v Kyjevě. V lednu 1909 odjel na studijní cestu do Francie. V květnu téhož roku začal se stavbou své první helikoptéry s dvěma protiběžnými rotory. Po několika pokusech se saněmi poháněnými motorem s vrtulí začal stavět druhou helikoptéru.
V roce 1910 začal konstruovat plošníky v dlouhé řadě od typu S-1 až po S-10. Na letounu S-6 ustavil 29. prosince 1911 první ruský mezinárodní rekord v rychlosti se třemi cestujícími výkonem 111 km/h.
V dubnu 1912 byl Sikorskij přijat do Rusko-baltického vagónového závodu RBVZ v Petrohradě jako hlavní konstruktér leteckého oddělení. Následovaly konstrukce dalších letounů, z nichž S-12 se vyráběl sériově a jeden čas držel všeruský výškový rekord výkonem 3680 m. Na popud vedení RBVZ začal na přelomu let 1912-1913 se stavbou čtyřmotorového velkoletadla pro strategický průzkum, který byl jako Grand-Baltijskij zalétán 15. března 1913, zatím jako dvoumotorový. V čtyřmotorové konfiguraci poprvé vzlétl 10. května 1913, 2. srpna pak Sikorskij s letounem přejmenovaným na Russkij Viťaz utvořil světový rekord ve vytrvalosti letu s cestujícími v trvání 1 hod 54 min. Nejznámější modifikací Ruského vítěze se stal stroj Ilja Muromec, který poprvé vzlétl koncem téhož roku. Sikorskij tak vlastně založil ruskou tradici stavby gigantických letounů, na kterou navázaly v 30. letech stroje Tupolev ANT-20 a Kalinin K-7.
V roce 1919 emigroval do USA, a to z několika důvodů. Jedním z nich byl ten, že v Evropě by jako letecký konstruktér nenašel příliš velké uplatnění, a také byl zklamán z bolševické revoluce v Rusku.
V USA nejprve pracoval jako učitel a lektor ve školství a hledal uplatnění v leteckém průmyslu. V roce 1923 za pomoci některých bývalých ruských vojenských důstojníků založil Sikorského leteckou inženýrskou společnost. V roce 1928 se stal občanem USA. O rok později, v roce 1929, byla jeho společnost odkoupena americkou společností United Aircraft, která je dnes součástí společnosti United Technologies Corporation.
Sikorského letecká společnost je dnes jedním z největších světových výrobců vrtulníků.
Sikorskij experimentoval s vrtulníky ještě v Rusku, nicméně první úspěšný let se uskutečnil teprve 24. května 1940. Vrtulník nesl název Vought-Sikorsky 300. Měl jeden třílistý rotor poháněný motorem o výkonu 56 kW (75 koňských sil). Jeho dalším známým výrobkem je například vrtulník Sikorsky SH-60 Seahawk.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Datum narození 25. května odkazuje k juliánskému kalendáři.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-02-15]. Heslo СИКО́РСКИЙ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-15. (rusky)
- ↑ Igor Sikorsky’s Spiritual Approach to Life – Igor I Sikorsky Historical Archives [online]. USA: Sikorsky archives, 2013-4 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mikheev, V. R. "Sikorsky: Hero, Exile, the Father of Aviation"(English translation). pravmir.ru, October 31, 2011. Retrieved: May 16, 2012.
- ↑ HILLIS, Faith. Children of Rusʹ : right-bank Ukraine and the invention of a Russian nation. Ithaca: [s.n.], 2013. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 0801452198. OCLC 865565851
- ↑ MOGILNER, Marina. Homo Imperii: A History of Physical Anthropology in Russia. [s.l.]: U of Nebraska Press 506 s. Dostupné online. ISBN 080324603X. (anglicky) Google-Books-ID: TvqM0Fbjlb0C.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Sikorskij na Wikimedia Commons - Životopis Sikorského na stránkách jeho společnosti
- Oficiální historické archívy Sikorsky
