Jaroslav Hlava

Prof. MUDr. Jaroslav Hlava
Jaroslav Hlava
Jaroslav Hlava
Narození7. května 1855
Dolní Kralovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. října 1924 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař, pedagog, patolog, anatom, učitel a politik
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1906–1907)
člen Panské sněmovny (1907–1918)
PodpisProf. MUDr. Jaroslav Hlava – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Hlava (7. května 1855, Dolní Kralovice[1] – 31. října 1924, Praha[2]) byl český patologický anatom.

Život, odborná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Dolních Kralovicích (původní zástavba byla v letech 1968–1975 zbourána z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov). V roce 1879 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1883 byl jmenován suplujícím, o rok později mimořádným, a v roce 1887 řádným profesorem patologické anatomie. Byl prorektorem všeobecné nemocnice a ředitelem Českého patologicko-anatomického ústavu. Byl průkopníkem české bakteriologie a patologické anatomie. Zabýval se etiologií infekčních onemocnění a onkologií.

Hlavův ústav na Albertově (1921)

Založil a nechal postavit při univerzitě patologicko-anatomický ústav. Stavba tohoto ústavu začala v roce 1908, dokončena byla v roce 1921 a otevřena pod názvem Hlavův ústav (dnešní Ústav patologie 1. LF UK a VFN). V roce 1921 byl patologický ústav české univerzity přemístěn do prostor v nové budově na Albertově.[3] Byl nazván po svém zakladateli, prof. Hlavovi jako „Ústav Hlavův“.[4]

Čtyřikrát zastával funkci děkana lékařské fakulty a v akademickém roce 1906–1907 byl rektorem Univerzity Karlovy.

Je autorem díla z roku 1887 O úplavici – předběžné sdělení, o kterém se původně z důvodu špatného překladu soudilo, že jeho autorem je lékař jménem O. Uplavici.

V patologickém ústavu na Albertově byl umístěn již v roce 1898 portrét profesora Hlavy, který vytvořil malíř mánesovské generace Josef Schusser. Na portrétu je profesor zobrazen se zkumavkou v ruce na pozadí své knihovny.[5]

Byl označován za nestora českých lékařů. Až do své smrti byl předsedou státní zdravotní rady.[6] Zemřel roku 1924 v Praze, tělo bylo zpopelněno v krematoriu na Olšanských hřbitovech.

Kulturní zapojení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1898 byl profesor Hlava v souvislosti s organizací výstavy architektury a inženýrství v Praze, kde byla připravována i nová divadelní scéna (později nazvaná Uranie) zvolen předsedou výboru pro vytvoření „druhého českého divadla“.[7]

Byl spoluzakladatelem Společnosti Národního divadla, místopředsedou jejího správního výboru a v letech 1910–1920 zastával funkci předsedy Společnosti ND.[8]

Citát

[editovat | editovat zdroj]
„ Měl jsem málokoho tolik rád jako tohoto harmonického člověka a navzájem snad málokdo v životě měl tak rád i mne...Šťastná pohoda srdce i ducha byla jistě nejvlastnějším znakem jeho bytosti; tou vítězil a okouzloval, kdekoliv se objevil. Veliký, tvůrčí vědec měl rád plnost života i nejkrásnější jeho výkvět, umění, ve všech jeho podobách. Umění měl opravdu rád a nesháněl ho jako pouhou modu nebo odpočinek po práci; chutnalo mu, žil je, chápal je – a rozuměl mu. “
— Jaroslav Kvapil [5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Kralovice
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 16. Dostupné online.
  3. ↑ Biografie na stránkách Zdravoveda.cz. www.zdravcentra.cz [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-31. 
  4. ↑ Nový pathologický ústav české university na Albertově. Světozor. 27.4.1921, roč. 1920-1921 (21.), čís. 15, s. 11. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 498
  6. ↑ Zemřel profesor dr. Jaroslav Hlava. Světozor. 20.11.1924, roč. 1924-1925 (25.), čís. 5, s. 111. Dostupné online. 
  7. ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 163
  8. ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 317, 500

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)

1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)

1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Seznam rektorů Univerzity Karlovy