John Lawrence Baird, 1. vikomt Stonehaven | |
---|---|
Narození | 27. dubna 1874 Chelsea |
Úmrtí | 20. srpna 1941 (ve věku 67 let) Stonehaven |
Alma mater | Christ Church Etonská kolej |
Povolání | politik |
Ocenění | Řád za vynikající službu rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří |
Politická strana | Konzervativní strana |
Choť | Ethel Keith-Falconer, 11th Countess of Kintore (od 1905)[1] |
Děti | Ian Keith, 12th Earl of Kintore[2] Annette Baird[2] Robert Baird[2] Ariel Baird[2] Ava Baird[2] |
Rodiče | Sir Alexander Baird, 1st Baronet[2] a Annette Maria Palk[2] |
Příbuzní | Michael Keith, 13th Earl of Kintore[2], Lady Diana Baird[2] a Alexander David Baird[2] (vnoučata) |
Funkce | člen 29. parlamentu Spojeného království (1910) Člen 30. parlamentu Spojeného království (1910–1918) Člen 31. parlamentu Spojeného království (1918–1922) Secretary of State for Transport (1922–1924) Člen 32. parlamentu Spojeného království (1922–1923) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Lawrence Baird, 1. vikomt Stonehaven (John Lawrence Baird, 1st Viscount Stonehaven, 1st Baron Stonehaven, 2nd Baronet Baird of Stonehaven) (27. dubna 1874, Londýn, Anglie – 20. srpna 1941, Ury House, Skotsko) byl britský státník ze skotské šlechtické rodiny. V mládí působil v diplomacii, poté byl jako člen Konzervativní strany poslancem Dolní sněmovny. Zastával funkce v několika vládách, mimo jiné byl ministrem dopravy (1922–1924). V letech 1925–1930 byl generálním guvernérem v Austrálii, od roku 1925 jako baron zasedal ve Sněmovně lordů, v roce 1938 získal titul vikomta. Byl zetěm konzervativnho politika a dlouholetého místopředsedy Sněmovny lordů 9. hraběte z Kintore, v další generaci rod Bairdů zdědil titul hrabat z Kintore a přijal příjmení Keith.
Pocházel ze skotské šlechtické rodiny, narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí Sira Alexandera Bairda (1849–1920), dlouholetého lorda–místodržitele ve skotském hrabství Kincardine. John Baird nedokončil studia v Oxfordu a stal se pobočníkem guvernéra v Novém Jižním Walesu, v letech 1896–1908 působil v diplomatických službách, v roce 1904 získal Řád sv. Michala a sv. Jiří. V letech 1910–1925 byl poslancem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu, v letech 1911–1916 působil jako soukromý tajemník pozdějšího premiéra A. B. Lawa. Za první světové války sloužil jako důstojník v armádě a získal francouzský Řád čestné legie a francouzský Válečný kříž. Po návratu do Anglie zastával funkce v Asquithově koaliční vládě, byl parlamentním tajemníkem úřadu pro letectvo (1916–1919)[pozn. 1], pak byl krátce parlamentním tajemníkem na ministerstvu pro výrobu munice (1919). V letech 1919–1922 byl státním podsekretářem vnitra, mezitím po otci v roce 1920 zdědil titul baroneta. V roce 1922 byl jmenován členem Tajné rady a v letech 1922–1924 byl ministrem dopravy a státním sekretářem veřejných prací. V roce 1925 byl povýšen na barona a stal se členem Sněmovny lordů, zároveň v roce 1925 obdržel velkokříž Řádu sv. Michala a sv. Jiří. V letech 1925-1930 byl generálním guvernérem v Austrálii[pozn. 2], kde získal čestný doktorát na univerzitě v Sydney, další čestný doktorát dostal v Aberdeenu. Byl též smírčím soudcem v hrabstvích Warwickshire a Kincardine.
V roce 1905 se v Londýně oženil s Ethel Keith–Falconer (1874–1974), dcerou konzervativního státníka 9. hraběte z Kintore. Po svém starším bratrovi zdědila v roce 1966 titul hraběnky z Kintore a její nejstarší syn Ian Baird (1908–1989) přijal jméno Keith. Současným představitelem rodu je James William Keith, 14. hrabě z Kintore a 4. vikomt Stonehaven (*1976).
Zemřel na rodovém sídle Ury House (hrabství Aberdeenshire), které jeho rodině patřilo od roku 1854 a Johnův otec Sir Alexander Baird inicioval přestavbu v novogotickém slohu. V současnosti je zámek chátrající zříceninou.