José Higueras

José Higueras
José Higueras na US Open 2008
Stát	Španělsko Španělsko
Datum narození	28. února 1953 (71 let)
Místo narození	Diezma, Španělsko
Bydliště	Palm Springs, CA, Spojené státy
Výška	178 cm
Profesionál od	1973
Ukončení kariéry	1986
Držení rakety	pravou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek	1 406 355 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	454–234
Tituly	16 ATP
Nejvyšší umístění	6. místo (13. června 1983)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open	semifinále (1982, 1983)
Wimbledon	2. kolo (1974, 1977)
US Open	4. kolo (1977)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	čtvrtfinále (1983)
Čtyřhra
Poměr zápasů	123–167
Tituly	3 ATP
Nejvyšší umístění	169. místo (3. ledna 1983)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	finále (1978)
Wimbledon	2. kolo (1974)
US Open	2. kolo (1975)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. září 2013 Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Higueras jako Federerův trenér na US Open 2008

José Higueras (* 28. února 1953 Diezma, Andalusie) je španělský tenisový trenér a bývalý profesionální tenista. Na okruhu ATP Tour vyhrál šestnáct turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 1983 na 6. místě a ve čtyřhře pak v lednu téhož roku na 169. místě.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do semifinále antukového French Open 1982 a 1983, když v prvním případě prohrál s Argentincem Guillermem Vilasem 1–6, 3–6, 6–7, a v následujícím ročníku nestačil na Švéda Matse Wilandera ve čtyřech setech. Na Roland Garros 1978 si po boku krajana Manuela Orantese také zahrál finále mužské čtyřhry, v níž byl nad jejich síly americký pár Gene Mayer a Hank Pfister.

Na Turnaji mistrů se probojoval do čtvrtfinále dvouhry 1983. Jako sedmý nasazený vyřadil v předkole argentinského hráče Josého Luise Clerca, aby mezi posledními osmi tenisty skončil na raketě světové jedničky Matse Wilandera.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 1973 červencovým semifinále Evropské zóny proti Itálii, v němž prohrál obě dvouhry s Barazzuttim i Zugarellim a spolu s Gisbertem vyhráli čtyřhru. V soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 15–15 ve dvouhře a 6–3 ve čtyřhře. Na úvodním ročníku Světového poháru družstev 1978 byl členem vítězného španělského družstva.

Trenérská kariéra

Profesionální kariéru započatou roku 1973 ukončil v sezóně 1986.

Následně se stal trenérem spolupracujícím s tenisty světové úrovně. Z pozice kouče vedl Američana Michaela Changa, který v sedmnácti letech získal titul na French Open 1989, jako nejmladší vítěz pařížského grandslamu. Spolu s Bradem Stinem poté připravoval amerického tenistu Jima Couriera, kterému roku 1992 dopomohl stát se světovou jedničkou a vyhrát čtyři majory na French Open 1991, 1992 a také na Australian Open 1992 a 1993.

Mezi jeho další svěřence patřili Todd Martin, Sergi Bruguera, Carlos Moyà, Pete Sampras, Dmitrij Tursunov, Guillermo Coria, Robby Ginepri a Šachar Pe'erová. V dubnu 2008 navázal spolupráci se švýcarským tenistou Rogerem Federerem^[1], původně pouze na antukovou část sezóny, když Švýcarovi ve sbírce trofejí stále chyběl Pohár mušketýrů. Koučování bylo prodlouženo do poloviny září téhož roku, než se stal šéftrenérem elitních hráčů Amerického tenisového svazu (USTA) .^[2] Do konce roku 2008 začal připravovat Robbyho Ginepriho a pozici šéftrenéra opustil.

Dlouhodobě žije v kalifornském Palm Springs, kde založil tenisovou akademii José Higueras Tennis Training Center.

Přehled trénovaných tenistů

• Michael Chang (1989^[3])
• Jim Courier (1990^[4]–1997^[5])
• Sergi Bruguera (1997^[6]–1999)
• Todd Martin (1999^[7]–2004^[8])
• Carlos Moyà (2001^[9]–2002)
• Pete Sampras (2002^[10])
• Dmitrij Tursunov (2004^[11]–2006^[12])
• Guillermo Coria (2006^[13])
• Roger Federer (2008)
• Robby Ginepri (2008–2010)
• Šachar Pe'erová (2006^[14]–2008)
• Alberto Francis (2010–^[15])
• Jennifer Singian (2010–^[16])
• Luis-Manuel Flores (2010–^[17])

Finálové účasti na turnajích ATP Tour

Dvouhra: 28 (16–12)

Stav	Č.	Rok	Turnaj	Povrch	Finalista	Výsledek
Finalista	1.	1975	Båstad, Švédsko	antuka	Manuel Orantes	0–6, 3–6
Finalista	2.	1976	São Paulo, Brazílie	koberec	Guillermo Vilas	3–6, 0–6
Vítěz	1.	1976	Santiago, Chile	antuka	Carlos Kirmayr	5–7, 6–4, 6–4
Vítěz	2.	1977	Murcia, Španělsko	antuka	Buster Mottram	6–4, 6–0, 6–3
Finalista	3.	1977	Bogotá, Kolumbie	antuka	Guillermo Vilas	1–6, 2–6, 3–6
Vítěz	3.	1978	Káhira, Egypt	antuka	Kjell Johansson	4–6, 6–4, 6–4
Vítěz	4.	1978	Nice, Francie	antuka	Yannick Noah	6–3, 6–4, 6–4
Finalista	4.	1978	Indianapolis, USA	antuka	Jimmy Connors	0–6, 3–6
Vítěz	5.	1978	Bournemouth, Velká Británie	antuka	Paolo Bertolucci	6–2, 6–1, 6–3
Vítěz	6.	1978	Madrid, Španělsko	antuka	Tomáš Šmíd	6–7, 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz	7.	1979	Houston, USA	antuka	Gene Mayer	6–3, 2–6, 7–6
Vítěz	8.	1979	Hamburk, Německo	antuka	Harold Solomon	3–6, 6–1, 6–4, 6–1
Finalista	5.	1979	North Conway, USA	antuka	Harold Solomon	7–5, 4–6, 6–7
Vítěz	9.	1979	Boston, USA	antuka	Hans Gildemeister	6–3, 6–1
Finalista	6.	1979	Quito, Ekvádor	antuka	Víctor Pecci	6–2, 4–6, 2–6
Finalista	7.	1979	Santiago, Chile	antuka	Hans Gildemeister	5–7, 7–5, 4–6
Finalista	8.	1981	Viňa del Mar, Chile	antuka	Víctor Pecci	4–6, 0–6
Finalista	9.	1982	Linec, Rakousko	antuka	Anders Järryd	4–6, 6–4, 4–6
Vítěz	10.	1982	Hamburk, Německo	antuka	Peter McNamara	4–6, 6–7, 7–6, 6–3, 7–6
Finalista	10.	1982	North Conway, USA	antuka	Ivan Lendl	3–6, 2–6
Vítěz	11.	1982	Indianapolis, USA	antuka	Jimmy Arias	7–5, 5–7, 6–3
Vítěz	12.	1983	La Quinta, USA	tvrdý	Eliot Teltscher	6–4, 6–2
Vítěz	13.	1983	Bournemouth, Velká Britáhie	antuka	Tomáš Šmíd	2–6, 7–6, 7–5
Finalista	11.	1983	Hamburk, Německo	antuka	Yannick Noah	6–3, 5–7, 2–6, 0–6
Finalista	12.	1983	Řím, Itálie	antuka	Jimmy Arias	2–6, 7–6, 1–6, 4–6
Vítěz	14.	1983	Stuttgart, Německo	antuka	Heinz Günthardt	6–1, 6–1, 7–6
Vítěz	15.	1984	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Víctor Pecci	7–5, 3–6, 6–1
Vítěz	16.	1984	Bordeaux, Francie	antuka	Francesco Cancellotti	7–5, 6–1

Čtyřhra: 5 (3–2)

Stav	Č.	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Finalisté	Výsledek
Vítěz	1.	1974	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Manuel Orantes	Roy Emerson Thomaz Koch	7–5, 0–6, 6–1, 9–8
Finalista	1.	1975	Rotterdam WCT, Nizozemsko	koberec	Balázs Taróczy	Bob Hewitt Frew McMillan	2–6, 2–6
Vítěz	2.	1977	Hilversum, Nizozemsko	antuka	Antonio Muñoz	Jean-Louis Haillet François Jauffret	6–1, 6–4, 2–6, 6–1
Vítěz	3.	1978	Milan WCT, Itálie	koberec	Víctor Pecci	Wojciech Fibak Raúl Ramírez	5–7, 7–6, 7–6
Finalista	2.	1978	French Open, Paříž	antuka	Manuel Orantes	Gene Mayer Hank Pfister	3–6, 2–6, 2–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku José Higueras na anglické Wikipedii.

1. Federer works with coach Higueras. BBC Sport [online]. 2008-04-14 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
2. Associated Press. Higueras hired as director of coaching for elite player development. sports.espn.go.com. 2008-09-16. Dostupné online [cit. 2008-09-23]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Greg Garber: Michael Chang's '89 French Open title more than a fond memory – ESPN [online]. ESPN, May 19, 2009 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3407900122.html
5. ASAP Sports Transcripts – Tennis – 1997 – THE LIPTON CHAMPIONSHIPS – March 24 – Jim Courier [online]. Asapsports.com, March 24, 1997 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. bruguera met un point final a deux annees de galere – Archives de la Tribune de Geneve [online]. Archives.tdg.ch [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.^{[nedostupný zdroj]}
7. DILLMAN, Lisa. Davis Cup Loss Was Learning Experience for Martin. Los Angeles Times. 1999-01-26. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
8. CLAREY, Christopher. TENNIS; Martin's Victory Completes a Tall Order. The New York Times. 2004-01-21. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. www.stevegtennis.com [online]. [cit. 09-09-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2011. 
10. DILLMAN, Lisa. Sampras Lets Higueras Go. Los Angeles Times. 2002-07-16. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
11. Internet Archive Wayback Machine [online]. Web.archive.org, October 22, 2004 [cit. 2011-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-10-22. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12. ROBBINS, Liz. Whether on the Court or Off, the Unexpected Is Expected. The New York Times. 2006-08-24. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
13. April 19, 2006 in Guillermo Coria. Guillermo Coria and New Coach Jose Higueras [online]. Pro Tennis Fan, April 19, 2006 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
14. BEKERMAN, Eitan. Shahar Peer's multinational force – Haaretz Daily Newspaper | Israel News [online]. Israel: April 2, 2008 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
15. Mens Circuit – Player Biography [online]. ITF Tennis [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
16. Juniors – Player Biography [online]. ITF Tennis, December 31, 1996 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
17. Juniors – Player Biography [online]. ITF Tennis [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• José Higueras na stránkách ATP Tour (anglicky)
• José Higueras na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• José Higueras na stránkách Davis Cupu (anglicky)

Portály: Tenis

Autoritní data	GND: 1125637099 VIAF: 8268148753709941320007