Juan Gelman
| Juan Gelman | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. května 1930 Buenos Aires |
| Úmrtí | 14. ledna 2014 (ve věku 83 let) Ciudad de México |
| Příčina úmrtí | rakovina plic |
| Pseudonym | John Wendell |
| Povolání | jazykovědec, básník, spisovatel, novinář a překladatel |
| Stát |  Argentina |
| Alma mater | Colegio Nacional de Buenos Aires |
| Žánr | poezie |
| Ocenění | Cena FIL za literaturu v románských jazycích (2000) Premio José Lezama Lima (2003) Cena královny Žofie za iberoamerickou poezii (2005) Pablo Neruda Ibero-American Poetry Award (2005) Cervantesova cena (2007) … více na Wikidatech |
| Děti | Marcelo Ariel Gelman Schuberoff |
| Příbuzní | Macarena Gelman (vnučka) |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juan Gelman Burichson[1] (3. květen 1930, Buenos Aires – 14. leden 2014, Ciudad de México)[2] byl argentinský básník, novinář, levicový politický aktivista a nositel Cervantesovy ceny z roku 2007.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1930 rodičům ukrajinského původu v Argentině.[4] Byl silně politicky angažovaný, kritizoval režim argentinské vojenské junty, jež vládla v letech 1976-83. Již před nástupem junty byl často terčem paramilitárních jednotek Triple A, a proto již roku 1975 odešel do exilu. V nepřítomnosti byl odsouzen k smrti. Do vlasti se mohl vrátit až roku 1988. Dožil však v Mexiku. Exil se stal též velkým tématem jeho tvorby, zejména ve sbírkách Si dulcemente (Tak sladce), Citas y comentarios (Citace a komentáře) či Exilios, jejímž spoluautorem byl Osvaldo Bayer.
Gelman též zveřejnil případ své vnučky, která během vojenské diktatury zmizela.[5] Nakonec se ukázalo, že po zmizení jejích rodičů (pravděpodobně zabitých v koncentračním táboře) byla ihned po narození předána rodině v Uruguayi. Gelman vnučku nakonec vypátral a roku 2000 se s ní setkal. Spolu s Marou Lamadridovou o tématu napsal knihu Ni el flaco perdón de Dios - Hijos de desaparecidos (Ani špetka Božího odpuštění - Děti zmizelých).[6]
V roce 2005 obdržel ocenění 'Premio Reina Sofía de Poesía Iberoamericana'. Roku 2008 navštívil Prahu.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WEBER, Bruce. Juan Gelman, Argentine Poet Who Challenged Junta, Dies at 83. The New York Times. 2014-01-20. Dostupné online [cit. 2016-11-29]. ISSN 0362-4331.
- ↑ Juan Gelman - Poemas de Juan Gelman. www.poemas-del-alma.com [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Cervantesovu cenu získal argentinský básník Gelman. ČT24. 2007-12-09. Dostupné online [cit. 2016-11-29].
- ↑ vks/dpa/AP. Argentinischer Dichter: Juan Gelman im mexikanischen Exil gestorben. SPIEGEL ONLINE [online]. 2014-01-15 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ KNIPP, Kersten. Zum Tod des Dichters Juan Gelman: Chronist der Leiden. Neue Zürcher Zeitung. 2014-01-15. Dostupné online [cit. 2016-11-29]. ISSN 0376-6829. (německy)
- ↑ NEMRAVA, Daniel. Gelman, Juan. iLiteratura.cz. 2003-09-30. Dostupné online [cit. 2016-11-29].
- ↑ VLASÁK, Zbyněk. Básník Juan Gelman: Role spisovatele je pořád stejná, musí psát. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-11-25 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan Gelman na Wikimedia Commons 
Osoba Juan Gelman ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Juan Gelman
- Nekrolog v britském deníku Guardian
- Nekrolog v americkém deníku New York Times
- Heslo v Britannice
