Juraj Biankini

Juraj Biankini
Juraj Biankini, foto z doby před r. 1907
Juraj Biankini, foto z doby před r. 1907
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1892 – 1918
Poslanec Dalmatského zemského sněmu
Ve funkci:
1881 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana práva
Narození30. srpna 1847
Stari Grad
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. března 1928 (ve věku 80 let)
Split
Království Srbů, Chorvatů a SlovincůKrálovství Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Profesekněz, novinář a politik
Náboženstvíkatolická církev
CommonsJuraj Biankini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juraj Biankini (30. srpna 1847 Stari Grad – 27. března 1928 Split[1]) byl rakouský a chorvatský římskokatolický kněz a politik, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Byl jedním ze čtyř synů rejdaře Juraje Biankini z přístavu Stari Grad.

Byl římskokatolickým knězem. Angažoval se v politice. V letech 1871–1918 byl redaktorem deníku Narodni list vycházejícího v Zadaru. V letech 1881–1918 zasedal jako poslanec Dalmatského zemského sněmu.[1] Patřil do chorvatské Strany práva (pravaši).[2]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1892 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za kurii venkovských obcí, obvod Šibenik, Berlicca, Knin. Nastoupil 19. února 1892 místo Augustina Masovčiće. Uspěl i v řádných volbách do Říšské rady roku 1897, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Dubrovník, Korčula atd. Za týž obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1901. Poslancem zůstal i po volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Dalmácie 10. Byl členem poslanecké frakce Svaz Jihoslovanů. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Nyní byl poslancem parlamentní frakce Dalmatský klub. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] K roku 1911 se profesně uvádí jako kněz, šéfredaktor deníku Narodni list a zemský poslanec.[4] V Říšské radě podporoval české opoziční obstrukce.[1]

Když byl Zadar roku 1920 připojen k Itálii, přesunul se Biankini do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde zasedal v provizorním parlamentu a byl viceprezidentem ministerské rady ve vládě Davidoviće.[1]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Rodinný palác bratrů Biankini z roku 1896 je nyní sídlem městského muzea ve městě Stari Grad.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Biankini, Juraj (1847-1928), Abgeordneter, Publizist und Priester, s. 81. (německy) 
  2. ↑ Martin Kukučín: V Dalmácii a na Čiernej Hore [online]. sme.sk [cit. 2014-03-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=52&size=45

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Juraj Biankini na Wikimedia Commons