Ján Krstiteľ Scitovský | |
---|---|
Narození | 1. listopadu 1785 Košická Belá |
Úmrtí | 19. října 1866 (ve věku 80 let) Ostřihom |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi |
Povolání | katolický kněz, katolický jáhen, katolický biskup a politik |
Politická strana | nezávislý politik |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | diecézní biskup (od 1827) diecézní biskup (od 1838) člen Sněmovny magnátů (1839–1840) člen Sněmovny magnátů (1847–1848) člen Sněmovny magnátů (1848–1849) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Křtitel Scitovský z Velkého Kýra, křtěn Ján (maďarsky de Nagykér Scitovszky János, 1. listopadu 1785, Košická Belá[1] – 19. října 1866, Ostřihom) byl římskokatolický duchovní, biskup v Rožňavě a Pécsi, od roku 1849 ostřihomský arcibiskup a uherský primas.
Narodil se v rodině Martina Scitovského a jeho manželky Barbory rozené Karácsony. Lidovou školu absolvoval v Jelšavě a gymnázium v Rožňavě. Teologické vzdělání získal v Trnavě, kde v roce 1808 získal doktorát z filosofie. 5. listopadu 1809 ho v Jasově vysvětili za kněze Rožňavské diecéze. Od roku 1809 působil jako profesor filozofie a matematiky na biskupském lyceu v Rožňavě a od roku 1811 do roku 1827 i jako profesor teologie. V roce 1813 získal doktorát z teologie. Panovník jmenoval Jana rožňavským kanovníkem a rektorem semináře, 19. listopadu 1835 získal Armalite listinu od Ferdinanda V. vydanou ve Vídni pro něj i jeho bratra Josefa spolu s dalším příbuzenstvem. Panovník mu povolil používání predikátu "de Nagykér" tedy z Velkého Kýra.
17. srpna 1827 byl jmenován biskupem v Rožňavě a 28. ledna 1828[2] Svatá stolice potvrdila jmenování. Biskupské svěcení přijal z rukou velkovaradínského biskupa a jeho předchůdce v Rožňavě Františka Lajčáka[2] 25. března 1828. 23. listopadu 1838 byl jmenován biskupem v Pécsi.
V roce 1849 byl jmenován ostřihomským arcibiskupem. Tento post nebyl obsazen od roku 1847, kdy zemřel Jozef Kopáč. V roce 1848 sice Ferdinand V. jmenoval Jana Háma za nového ostřihomského arcibiskupa, ale ten se v důsledku politických tlaků postu vzdal ještě před nastoupením do úřadu.[3] Ján Scitovský převzal úřad ostřihomského arcibiskupa a uherského primase 6. ledna 1850. Do roku 1853 spravoval i pécsskou diecézi jako apoštolský administrátor.[2] Vystupoval na obranu biskupů (např. Jozef Rudňanský), kteří měli problémy kvůli svým postojům během revoluce v letech 1848–1849. Vícekrát neúspěšně intervenoval u císaře Františka Josefa ve prospěch vůdců uherské revoluce, kteří byli později v Aradu popraveni.
V roce 1850 přestěhoval z Trnavy do Ostřihomi, kde absolvoval kněžský seminář sv. Štěpána. V roce 1853 slavnostně uvedl do Trnavy jezuity, což bylo jejich první působiště v Uhrách po obnovení řehole v roce 1814, a svěřil jim nově zřízené arcibiskupské gymnázium.[4][5]
V roce 1856 vysvětil novou katedrálu v Ostřihomi, i když ještě nebyla zcela dokončena. Na její dostavbu věnoval přes 880 tisíc zlatých.[4]
Na konzistoři 7. března 1853 ho papež Pius IX. jmenoval kardinálem-knězem s titulárním kostelem Santa Croce in Gerusalemme.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Krstiteľ Scitovský na slovenské Wikipedii.
Předchůdce: František Xaver Lajčák |
Biskup rožňavský 1828–1839 |
Nástupce: Dominik Zichy |
Předchůdce: János Hám |
Biskup péčský 1839–1852 |
Nástupce: Ján Šimor |
Předchůdce: János Hám |
Arcibiskup ostřihomský 1849–1866 |
Nástupce: Ján Šimor |