Karel Anděl (astronom)

Karel Anděl
Narození28. prosince 1884
Modřany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. března 1948 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
OceněníNušlova cena (1943)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Anděl (28. prosinec 1884, Modřany[1] – 17. březen 1948, Praha[2]) byl český astronom, povoláním učitel. V roce 1917 se stal spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Zabýval se hlavně kartografií měsíčního povrchu, nakreslil světoznámou mapu Měsíce Mappa Selenographica (1926). Byl po něm pojmenován jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Karel Anděl se nezabýval pouze astronomií, i když té věnoval obrovské množství času a jejímž zájmům podřizoval zájmy osobní.[3] Kromě ní se s velkým zanícením věnoval myslivosti a rybaření. Zabýval se fotografií – experimenty s různými vývojkami a chemikáliemi pro fotografování astronomických objektů. Byl i vášnivým kuchařem.

v astronomii soustředil zejména na pozorování a později kartografii Měsíce. Byl vybaven mimořádným kreslířským nadáním a velkou trpělivostí spojenou s precizní důkladností.[3] První Andělova mapa o průměru 40 cm byla určena pouze k přehlednější orientaci na měsíčním povrchu. Stěžejním Andělovým dílem byla slavná Mappa Selenographica vydaná v roce 1926. Mapa o průměru 60 cm byla zhotovena ve dvojím provedení, jednou v černé barvě bez popisu, podruhé v sepiové barvě s názvoslovím.

Během druhé světové války začal Anděl pracovat na souboru 13 podrobných map zahrnujících celý měsíční povrch.[3] Po mnoha letech práce, když dokončil 8 listů tohoto díla, však náhle zemřel.

Urna s jeho popelem je uložena v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.[4][5]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Ocenění a pocty

[editovat | editovat zdroj]

Následující astronomické objekty byly pojmenovány po něm:

jiné:

  • v roce 1943 mu byla udělena Nušlova cena
  • v roce 2019 mu byl odhalen památník v Parkovém muzeu Staré Modřany v Praze, součástí památníku je 5m velký betonový reliéf úplňku, 2m velká mozaika hvězdné oblohy, dalekohled a betonové křeslo
  • byl též zvolen za zahraničního člena Francouzské akademie věd.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Modřanech
  2. ↑ Anděl Karel [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2014 [cit. 2018-02-05]. (Z říše hvězd). Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BARTOŠ, Jiří. Anděl Karel [online]. Hvězdárna Františka Pešty z.s., 2014 [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Astronomie Podolí a Modřan [online]. ceskatelevize.cz (reportáž z pořadu Z metropole), 2021-05-01 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ NAJSER, Pavel. Karel Anděl [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Vlastníma očima - Encyklopedie vesmíru, 2007, BSP Praha s. r. o. – CD ROM

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Cena Františka Nušla (též nazývána Nušlova cena)
Cenu uděluje Česká astronomická společnost od roku 1938. V roce 1949 bylo její udělování přerušeno a následně byla udělena jen jednou (v roce 1952). V roce 1999 bylo udělování ceny obnoveno.
laureáti v letech 1938–1952
laureáti od roku 1999

Luboš Perek (1999) • Miroslav Plavec (2000) • Ladislav Křivský (2001) • Zdeněk Švestka (2002) • Josip Kleczek (2003) • Zdeněk Ceplecha (2004) • Ladislav Sehnal (2005) • Zdeněk Sekanina (2006) • Jan Vondrák (2007) • Ivan Hubený (2008) • Pavel Mayer (2009) • Luboš Kohoutek (2010) • Jiří Grygar (2011) • Antonín Rükl (2012) • Marian Karlický (2013) • Petr Heinzel (2014) • Jan Palouš (2015) • Zdeněk Mikulášek (2016) • Jiří Bičák (2017) • Martin Šolc (2018) • Zdeněk Stuchlík (2019) • Petr Hadrava (2020) • Stanislav Štefl (2021) • Jiří Podolský (2022)