Karel Dyba

prof. Ing. Karel Dyba, CSc.
1. ministr hospodářství ČR
Ve funkci:
31. října 1992 – 4. července 1996
Předseda vládyVáclav Klaus
Předchůdcevznik ministerstva
NástupceJaromír Schneider
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR (v rámci federace)
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. října 1992
Předseda vládyVáclav Klaus
Předchůdcevznik ministerstva
Nástupcezánik ministerstva
Ministr bez portfeje ČR (v rámci federace)
Ve funkci:
29. června 1990 – 2. července 1992
Předseda vládyPetr Pithart
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Velvyslanec ČR při OECD v Paříži
Ve funkci:
2007 – 2012
PředchůdceJiří Maceška
NástupcePavel Rozsypal
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
OF
ODS (1991–?)
Narození21. října 1940
Prostějov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí22. července 2024 (ve věku 83 let)
Choťženatý
Dětidvě děti
PříbuzníPavel Dyba (bratr)
Profesepolitik, pedagog, ekonom, diplomat, vědecký pracovník, spisovatel literatury faktu a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Dyba (21. října 1940 Prostějov[1] – 22. července 2024[2][3]) byl český ekonom, v 90. letech politik ODS a ministr vlád České republiky, v letech 2007 až 2012 stálý představitel ČR při OECD.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964 až 1971 působil jako pedagog na Vysoké škole ekonomické v Praze. V letech 1968–1970 absolvoval studium v Kanadě. Od roku 1972 byl zaměstnancem Ekonomického ústavu ČSAV a od roku 1984 Prognostického ústavu ČSAV. Roku 1973 získal titul kandidát věd. Publikoval odborné studie. V roce 1980 vydal monografii Československé vnější ekonomické vztahy.[4][5]

V letech 1990–1992 byl ministrem bez portfeje v české vládě Petra Pitharta (v rámci československé federace). Od roku 1990 rovněž zastával post ředitele Ekonomického ústavu ČSAV a až do roku 1996 byl i prezidentem České ekonomické asociace. V Pithartově vládě patřil mezi nemnoho ministrů, kteří od roku 1991 zastupovali nově vzniklou Občanskou demokratickou stranu. Vládní křeslo si udržel i po roce 1992, kdy v letech 1992-1996 zasedal v první vládě Václava Klause coby ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj (z tohoto později zrušeného resortu se pak vyvinulo ministerstvo pro místní rozvoj).[4][6]

Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů (volební obvod Západočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][7][8]

V volbách v roce 1996 neúspěšně kandidoval do senátu za senátní obvod č. 35 – Jablonec nad Nisou jako kandidát ODS. V 1. kole získal nejvíce hlasů (přes 36 %), ale v 2. kole ho porazil a senátorem se stal sociální demokrat František Vízek.[9]

Od roku 1997 byl soukromým konzultantem v oblasti ekonomického poradenství. Zároveň v letech 1997 až 1998 byl členem dozorčích rad Komerční banky a Českých radiokomunikací. V říjnu 2007 se stal velvyslancem – stálým představitelem ČR při OECD. Téhož roku se na VŠE v Praze stal profesorem. Od roku 2009 působil na katedře hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Jeho bratr byl fotbalista Pavel Dyba. Karel Dyba byl ženatý, měl dvě děti.[4][10]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Karel Dyba [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  2. ↑ Ve věku 83 letech zemřel ekonom a exministr hospodářství Karel Dyba. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2024-07-25 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ SOUKUP, Jaroslav. Zemřel Karel Dyba. Novinky.cz [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Prof. Ing. Karel Dyba, CSc. velvyslanec a stálý představitel ČR při OECD [online]. mzv.cz [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Záhlaví : Dyba, Karel, 1940- [online]. katalog.knihovnapv.cz [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1522. 
  7. ↑ Členové poslaneckého klubu ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  8. ↑ Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ "Synáčkové prominentů" zakořenili na českém kapitálovém trhu. www.ipoint.cz [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-16. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Druhá vláda Petra Pitharta
Předseda vlády
Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH)
Členové v den jmenování vlády
29. června 1990
Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH)
Členové jmenovaní později
14. listopadu 1990
Tomáš Sokol (vnitro, OF, později OH)
24. ledna 1991
Ivan Dejmal (životní prostředí, KDS)
1. června 1991
Jan Stráský (místopředseda vlády, ODS)
20. června 1991
Igor Němec (státní kontroly, ODS)
24. ledna 1992
Jiří Novák (spravedlnost, ODS)
První vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS)
Členové jmenovaní později
30. prosince 1992
Antonín Baudyš (obrana – demise 21. září 1994, KDU-ČSL) • Jan Stráský (doprava a spoje – odvolán 10. října 1995, zdravotnictví – pověřen 10. října 1995, ODS)
23. června 1993
Luděk Rubáš (zdravotnictví – demise 10. října 1995, ODS)
19. ledna 1994
Pavel Tigrid (kultura, nestraník za KDU-ČSL)
2. května 1994
Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova, KDS)
22. září 1994
10. října 1995
Vladimír Budinský (doprava a spoje, ODS)