Karel Schulz

Karel Schulz
Karel Schulz
Karel Schulz
Narození6. května 1899
Městec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. února 1943 (ve věku 43 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymJosé Espanillo
Povoláníspisovatel, básník, novinář, autor sci-fi a redaktor
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Témataliterární činnost, žurnalistika a divadelní kritika
Významná dílaKámen a bolest
DětiJiřina Topolová
RodičeIvan Schulz
PříbuzníJáchym Topol (vnuk z dceřiny strany)
Filip Topol (vnuk z dceřiny strany)

Jáchym Topol a Filip Topol (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
zeť Josef Topol
teta Anežka Schulzová
strýc Otakar Mařák
strýc Jan Mařák
prastrýc Julius Mařák
prastrýc Eduard Grégr
prastrýc Julius Grégr

Karel Schulz (6. května 1899 Městec Králové[1]27. února 1943 Praha[2]) byl český romanopisec, divadelní kritik, parlamentní zpravodaj, básník a povídkář, jehož nejznámějším dílem je Kámen a bolest (1942), historický román, který ho však proslavil až po jeho smrti.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]
Rodný dům Karla Schulze v Městci Králové

Narodil se jako syn překladatele Ivana Schulze[3] a harfistky Jarmily Mařákové, sestry pěvce Otakara Mařáka a hudebníka Jana Mařáka, neteře malíře Julia Mařáka.[4]

Po maturitě roku 1918 studoval práva a po třech letech přestoupil na medicínu. V roce 1926 studia z finančních důvodů přerušil.

Od roku 1922 začal knižně publikovat a stal se členem Devětsilu. Vladislav Vančura označil Schulzovu povídku Hughesův ústav za plagiát Klubu sebevrahů Roberta Louise Stevensona a Karel Schulz byl v důsledku toho z Devětsilu v roce 1924 vyloučen. Řešil tuto situaci vstupem do brněnského Devětsilu, kde působil v letech 1924–1926.[5]

Od ukončení studií do závěru života

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 nastoupil v brněnské redakci Lidových novin, kde měl nahradit zesnulého Rudolfa Těsnohlídka. Do Prahy se vrátil v roce 1930.

Byl ženatý s Hanou Janouškovou, narodily se jim tři děti: syn Radim a dcery Ivana a Jiřina.[6] Dcera Jiřina, provdaná Topolová (1932–2016) byla manželkou spisovatele Josefa Topola (1935–2015).[7]

Karel Schulz zemřel v necelých 44 letech v Praze, je pochován na pražských Olšanských hřbitovech.

Byl soudničkářem, divadelním a filmovým kritikem Lidových novin (v letech 1927–30). Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930–35) a vedoucím redaktorem Národní politiky (1935–42).[8]

Knižní tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní stálé rysy jeho tvorby spočívají v reakci člověka na dobu a prostředí, časté prolínání skutečnosti se snem a zaujmutí všech smyslů čtenáře – podrobný popis uměleckých děl, vyvolávající jejich představu. Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho. Názorově se však přibližoval ke katolicismu, a tak se o něm příliš za doby normalizace nemluvilo. Zprvu také prolínal epiku a lyriku, v posledních knihách však staví na pevných epických základech.

  • Tegtmeierovy železárny (1922) – prvotina, nekvalitní; kolektivizmus, počátek roku 1920 a sociální problémy; podtitul Komunistický román
  • Sever-Jih-Západ-Východ (1923) – soubor básní a povídek (i na motivy sci-fi), začíná poetismus
  • Dáma u vodotrysku (1926) – román
  • Skleněná panna (1928) – libreto k baletu
  • bibliofilské vydání tří náboženských textů (1936 a 1937)
  • Peníz z noclehárny (1940) – sbírka povídek, navazuje na katolicismus, baroko a tvorbu Jaroslava Durycha
  • Princezna z kapradí (1940) – pokus o modernizaci pohádky
  • Prsten královnin (1941) – sbírka povídek
  • Kámen a bolest – historický román, první díl nedokončené trilogie, životopis umělce Michelangela Buonarrotiho
    • V zahradách medicejských (1942)
    • Papežská mše (1943) – nedokončené pokračování (pouze dvě kapitoly)
  1. Index narozených Městec Králové, 1784-1940, snímek 100
  2. Lidové noviny, 2.3.1943, s.4, Karel Schulz zemřel
  3. http://www.lidovky.cz/putna-alej-schulzu-a-topolu-dpi-/nazory.aspx?c=A130628_161742_ln_nazory_ml
  4. MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Schulz, s. 134–137. 
  5. KOŽÍŠKOVÁ, Nina. Poetismus v prózách Karla Schulze. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Dostupné online. S. 7–8. 
  6. KOŽÍŠKOVÁ, Nina. Poetismus v prózách Karla Schulz. Brno, 2014. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. Dostupné online.
  7. Lidovky.cz:Zemřela Jiřina Topolová
  8. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Schulz, Karel, s. 197. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]