Kaspická flotila (rusky Каспийская флотилия) je nejstarší ruská vojenská flotila. Jejím operačním prostorem je Kaspické moře. Sídlem flotily je dnes Astrachaň, od roku 1867 do roku 1991 však sídlila v Baku (dnes v Ázerbájdžánu), s dalšími zařízeními v Machačkale[1] a v Kaspijsku.[2] Jejím současným velitelem je kontradmirál Sergej Pinčuk.
Flotila vznikla v listopadu roku 1722 v Astrachani z příkazu cara Petra Velikého jako součást carského námořnictva. Její vybudování a následné velení svěřil car generál admirálovi Fjodoru Apraxinovi. Flotila sehrála významnou roli v rusko-perské válce v letech 1722–1723 a v rusko-perské válce v letech 1804–1813, když napomohlo carské armádě dobýt města Derbent a Baku. Na základě smlouvy z karabašského Gulistánu z roku 1813 zůstala Kaspická flotila jedinou vojenskou flotilou ve vodách Kaspického moře. V roce 1867 se její hlavní základnou stalo Baku.
Jak se situace v kaspické oblasti postupně uklidňovala, začal počet lodí ve flotile klesat. Počátkem 20. století měla dva dělové čluny a několik ozbrojených parníků. Námořníci flotily se aktivně zúčastnili revolučního dění v Baku v letech 1903–1905 a založení státu sovětů v roce 1917 v této oblasti. Pro pomoc Rudé armádě založili takzvané Ozbrojené loďstvo astrachaňské oblasti (Военный флот Астраханского края [Vojennyj flot Astrachaňskogo kraja]). V dubnu až červnu 1918 byl posílen torpédovými čluny a na podzim téhož roku ponorkami z Baltského moře. Sověti přejmenovali 13. října 1918 loďstvo na Astrachaňsko-kaspickou vojenskou flotilu (Астрахано-Каспийская военная флотилия [Astrachano-kaspijskaja vojennaja flotilija]). Její lodě však v srpnu 1918 zajaly kontrarevoluční síly tzv. středokaspické diktatury a sověti je získali zpět až po svržení vlády musavatistů. Flotilu poté zdědila Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) a v roce 1922 se stala součástí Sovětského námořnictva. V roce 1945 byla Kaspická flotila vyznamenána Řádem Rudého praporu.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zdědilo Kaspickou flotilu a většinu jejích plavidel Rusko.
Fregata Dagestán (693) Projektu 11661K a korvety Grad Svijažsk, Uglič a Velikij Usťug Projektu 21631 odpálily 7. října 2015 celkem 26 střel s plochou dráhou letu 3M-14T Kalibr NK (v kódu NATO SS-N-30A)[3] na cíle v Islámským státem kontrolované části Sýrie. Střely po odpalu z jižní části Kaspického moře letěly přibližně 1500 kilometrů k cílům v Sýrii přes vzdušný prostor Íránu a Iráku.[4]
Roku 2017 bylo rozhodnuto o přesunutí hlavní základny flotily do dagestánského města Kaspijsk. Základna kvůli tomu projde modernizací.[5]
V říjnu 2015:
Třída | Fotografie | Typ | Počet | Jednotky |
---|---|---|---|---|
Projekt 11661 (třída Gepard) | raketonosná fregata | 2 | Dagestan | |
Projekt 21630 (třída Bujan) | korveta | 3 | Volgodonsk Machačkala | |
Projekt 21631 (třída Bujan-M) | raketonosná korveta | 3 | Uglič Velikij Usťug | |
Projekt 1241 (třída Tarantul) | raketonosná korveta | 2 | MAK-160 | |
Projekt 1204 (třída Šmel) | dělový člun | 4 | ||
Projekt 1265 (třída Sonya) | minolovka | 2 | BT-244 German Ugrjumov | |
Projekt 21820 | výsadková loď | 1 | ||
Projekt 11770 (třída Serna) | vyloďovací člun | 6 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caspian Flotilla na anglické Wikipedii.