Kfar Saba

Kfar Saba
כפר סבא
Park v centru Kfar Saba
Park v centru Kfar Saba
Kfar Saba – znak
znak
Kfar Saba – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice32°10′30″ s. š., 34°54′31″ v. d.
Nadmořská výška30 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktCentrální
Kfar Saba
Kfar Saba
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,169 km²[1]
Počet obyvatel100 000 (2017[2])
Hustota zalidnění6605,2 (r.2017) obyv./km²
Správa
StarostaJehuda Ben Chamu (יהודה בן-חמו)
Vznik1903
ZakladatelJewish Colonization Association
Oficiální webwww.kfar-saba.muni.il
Telefonní předvolba03
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kfar Saba (hebrejsky כְּפַר סָבָא, doslova „Dědečkova vesnice“ nebo „Savova vesnice“, arabsky كفر سابا, v oficiálním přepisu do angličtiny Kefar Sava[3]) je město v Izraeli, v Centrálním distriktu.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]
Park v Kfar Saba

Město leží v nadmořské výšce 30 metrů, cca 17 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu, v metropolitní oblasti Guš Dan, na okraji územně souvislého pásu městského osídlení aglomerace Tel Avivu, který na severní straně od města přechází v zemědělsky využívanou krajinu s rozptýleným osídlení. Na západě sousedí Kfar Saba s městem Ra'anana, na jihu s Hod ha-Šaron. Na východě se Kfar Saba dotýká Zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu s palestinským městem Kalkílija. Východně od města protéká vádí Nachal Hadas.

Kfar Saba se nachází v nejužším místě středního Izraele, kde vzdálenost mezi nejzápadnějším výběžkem palestinských území (Kalkílija) a břehem Středozemního moře dosahuje jen cca 14 kilometrů. Město je napojeno na četné dálniční a silniční dopravní tahy v aglomeraci Tel Avivu. V severojižním směru jsou to dálnice číslo 4 (takzvaná "Stará dálnice") a zejména dálnice číslo 6 (nová takzvaná "Transizraelská dálnice"), která probíhá východně od města. Po jižním okraji města, na pomezí katastrů měst Kfar Saba a Hod ha-Šaron, byla trasována nová dálnice číslo 531 a podél ní i železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Jsou na ní zde železniční stanice Kfar Saba Nordau (otevřena roku 2003) a železniční stanice Hod ha-Šaron Sokolov (v provozu od r. 2006).

Město leží v oblasti s hustým osídlením, v naprosté většině židovským. Menší sídla izraelských Arabů se nacházejí pouze na východním okraji aglomerace Tel Avivu, cca 5 kilometrů odtud (města Džaldžulija nebo Kafr Kasim).

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Muslimské a židovské posvátné místo Kever Binjamin s domnělým hrobem biblického Benjamina v Kfar Saba
Nová výstavba v čtvrti Hadarim v Kfar Saba
Vlaková stanice v Kfar Saba

Moderní Kfar Saba navazuje na stejnojmennou starověkou lokalitu zmiňovanou v díle Flavia Iosepha jako Capharsaba.[4] Později byla vesnice osídlena Araby a existovala zde až do poloviny 20. století jako Kafr Saba.[5]

Moderní židovská Kfar Saba vznikla roku 1903.[3] Už v roce 1892 zakoupila skupina židovských podnikatelů pozemky o rozloze 7000 dunamů (7 kilometrů čtverečních) v této lokalitě a plánovala jejich prodej individuálním zájemcům o farmaření. V této fázi zde ale nevzniklo žádné židovské osídlení.[4] Až v roce 1903 západně od arabské vesnice vznikla židovská osada jako součást projektu židovských zemědělských osad spravovaných organizací Jewish Colonization Association, která pokračovala v předchozích sponzorských a podnikatelských aktivitách Edmonda Jamese de Rothschilda. 21. června 1904 dosáhla tato organizace dohody s obyvateli nedaleké zemědělské osady Petach Tikva ohledně předání některých zemědělských pozemků pro účely nově budované vesnice.[6]

Kfar Saba byla organizována jako mošava, tedy individuálně hospodařící vesnice. V této rané fázi byla dceřinou osadou považovanou za součást Petach Tikva. Teprve v roce 1913 zde byly dokončeny první stálé obytné budovy.[4] V srpnu 1910 byla Kfar Saba napadena a zdemolována arabskými útočníky z města Kalkílija. V roce 1917 se do Kfar Saby uchýlili mnozí židé z Tel Avivu a Jaffy vypuzení tureckými úřady. Během arabských výtržností v roce 1921 byla Kfar Saba opět napadena a zdejší obyvatelé se museli dočasně vystěhovat.[6] Ve 20. letech 20. století šlo stále o menší sídlo vesnického typu s populací cca 450 lidí. Původní zaměření na pěstování citrusů bylo nahrazeno pěstováním mandlovníků. Populace začala růst a ve 40. letech 20. století už měla obec přes 3 a půl tisíce obyvatel. Formálně šlo stále o zemědělskou osadu, ale fakticky začala nabývat městského charakteru. V roce 1947 tu byla založena Me'irova nemocnice).[4]

V květnu 1948 ovládly oblast okolo Kfar Saba židovské síly (Hagana). Obyvatelé arabské vesnice Kafr Saba v té době opustili své domovy. Z jejich vesnice zůstala stát jen škola, dvě mešity a zbytky muslimského hřbitova.[5] Po vzniku státu Izrael se Kfar Saba stala místem, kam směřovali mnozí noví přistěhovalci a byl zde pro ně zřízen uprchlický tábor (takzvané Ma'abarot). 1. dubna 1962 získala Kfar Saba status města.[4]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Kfar Saba je město se smíšenou populací, tedy složenou ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel, přičemž ale sekulární obyvatelé převažují a tvoří přibližně 85 % obyvatelstva.[7] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 80 600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 83 500 osob).[3]

Po roce 1948 zažila Kfar Saba skokový nárůst populace, který ji prakticky okamžitě proměnil na sídlo městského typu. Následoval setrvalý růst. V současnosti jde o větší sídlo, které v roce 2017 dosáhlo stotisícové hranice. K 31. prosinci 2017 zde žilo 100 000 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.


RokObyvatelé
19485 516
19496 700
195012 230
195116 000
195216 900
195315 000
195415 000
195516 000
195616 100
195716 800
195817 100
195917 400
RokObyvatelé
196017 700
196118 150
196219 000
196319 700
196420 800
196521 500
196621 900
196722 200
196822 700
196923 700
197024 400
197125 200
RokObyvatelé
197226 500
197329 600
197430 800
197531 800
197633 800
197735 300
197836 800
197938 100
198039 500
198141 200
198243 200
198343 500
RokObyvatelé
198447 500
198549 000
198650 800
198752 800
198854 800
198956 500
199061 100
199163 400
199265 100
199365 800
199467 500
199568 821
RokObyvatelé
199669 829
199770 722
199872 255
199973 800
200075 077
200176 601
200277 800
200378 800
200479 800
200580 700
200681 300
200781 600
RokObyvatelé
200882 800
200983 600
201084 900
201187 300
201289 200
201391 700
201494 200
201596 900
201699 000
2017100 000
2018100 800
2020101 432

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. ↑ a b c d e היסטוריה [online]. http://www.kfar-saba.muni.il [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ↑ a b Welcome To Kafr Saba [online]. Palestine Remembered [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 16, 26, 51, 77, 80, 116. (anglicky) 
  7. ↑ Kfar Saba [online]. Kehilllot Tehilla [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Centrální distrikt Izrael
Města Centrální distrikt v rámci Izraele
Místní rady
Oblastní rady
Související
Další distrikty:
  • Haifský distrikt
  • Jeruzalémský distrikt
  • Judea a Samaří
  • Severní distrikt
  • Jižní distrikt
  • Telavivský distrikt