Kiiči Mijazawa

Kiiči Mijazawa
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberálně demokratická strana
Narození8. října 1919
Tokio
Úmrtí28. června 2007 (ve věku 87 let)
Džingúmae
ChoťYōko Miyazawa (1943–2007)
RodičeJutaka Mijazawa
DětiKeiko Miyazawa Lafleur
PříbuzníHiroši Mijazawa (sourozenec)
Heikichi Ogawa (děd)
Ippei Ogawa (strýc)
Heiji Ogawa (strýc)
Masahiko Saitō (bratranec)
Kunihiko Saitō (bratranec)
Hajime Ogawa (bratranec)
Christopher J. LaFleur (snacha a zeť)
Sarah Miyazawa LaFleur a Emma Miyazawa (vnoučata)
Alma materPostgraduální školy práva a politologie a Právnická fakulta Univerzity v Tokiu
University of Tsukuba elementary school
Musashi Senior High School
Musashi Junior & Senior High School
Profesepolitik
OceněníŘád vycházejícího slunce
PodpisKiiči Mijazawa, podpis
CommonsKiichi Miyazawa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kiiči Mijazawa je japonské jméno, v němž Mijazawa je rodové jméno.

Kiiči Mijazawa (japonsky: 宮澤 喜一, Mijazawa Kiiči; 8. dubna 1919, Fukujama – 28. června 2007, Tokio) byl japonský politik a 78. japonský ministerský předseda v letech 1991–1993, ministr zahraničí 1974–1976.

Vzdělání a politické začátky

[editovat | editovat zdroj]

Mijazawa se narodil ve Fukujamě v prefektuře Hirošima. Na Tokijské císařské univerzitě vystudoval práva. Od roku 1942 pracoval pro ministerstvo financí. V roce 1953 byl zvolen do Horní komory japonského parlamentu, zde pracoval do roku 1967, kdy přešel do Dolní sněmovny.

Vrcholná politika

[editovat | editovat zdroj]

Mijazawa zastával řadu důležitých pozic. V roce 1970 se stal na rok ministrem pro pořádání Světové výstavy v Ósace, v letech 1974–1976 byl ministrem zahraničních věcí; v letech 1977–1978 byl generálním ředitelem Agentury pro ekonomické plánování, 1984–1986 šéfem sekretariátu vlády. V roce 1987 si ho vybral premiér Noboru Takešita jako svého ministra financí, ale o rok později musel v důsledku korupční aféry rezignovat. Stal se také členem mezinárodní Trilaterální komise, která vznikla v roce 1973 z iniciativy Davida Rockefellera, a která má přispívat k politické a ekonomické spolupráci zemí Evropy, Severní Ameriky a Pacifiku.

V úřadě premiéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 byl zvolen předsedou vládnoucí liberálně demokratické strany a současně převzal 5. listopadu i úřad ministerského předsedy. Jeho vláda schválila zákon, podle něhož může Japonsko vysílat do zahraničí vojenské mírové síly, a uzavřela obchodní smlouvu s USA. Mijazawa rovněž představil vizi ekonomických reforem pro povzbuzení japonského hospodářství v 90. letech. V roce 1993 předsedal skupině zemí G8. 9. srpna 1993 rezignoval, když jeho vláda ztratila důvěru parlamentu. Tím skončilo období nepřetržité vlády liberálně demokratické strany v zemi.

Později se Mijazawa vrátil do politiky jako stínový ministr, v letech 1999–2002 byl opět ministrem financí ve vládách Keizó Obučiho a Joširó Moriho. V roce 2003 se definitivně vzdal svého parlamentního křesla a odešel na odpočinek.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Diderot, Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích (5. díl), Praha 1999, str. 172, ISBN 80-902555-7-4

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premiéři Japonska od roku 1945
Naruhiko Higašikuni (1945) • Kidžúró Šidehara (1945–1946) • Šigeru Jošida (1946–1947) • Tecu Katajama (1947–1948) • Hitoši Ašida (1948) • Šigeru Jošida (1948–1954) • Ičiró Hatojama (1954–1956) • Tanzan Išibaši (1956–1957) • Nobusuke Kiši (1957–1960) • Hajato Ikeda (1960–1964) • Eisaku Sató (1964–1972) • Kakuei Tanaka (1972–1974) • Takeo Miki (1974–1976) • Takeo Fukuda (1976–1978) • Masajoši Óhira (1978–1980) • Zenkó Suzuki (1980–1982) • Jasuhiro Nakasone (1982–1987) • Noboru Takešita (1987–1989) • Sósuke Uno (1989) • Tošiki Kaifu (1989–1991) • Kiiči Mijazawa (1991–1993) • Morihiro Hosokawa (1993–1994) • Cutomu Hata (1994) • Tomiiči Murajama (1994–1996) • Rjútaró Hašimoto (1996–1998) • Keizó Obuči (1998–2000) • Joširó Mori (2000–2001) • Džuničiró Koizumi (2001–2006) • Šinzó Abe (2006–2007) • Jasuo Fukuda (2007–2008) • Taró Asó (2008–2009) • Jukio Hatojama (2009–2010) • Naoto Kan (2010–2011) • Jošihiko Noda (2011–2012) • Šinzó Abe (2012–2020) • Jošihide Suga (2020–2021) • Fumio Kišida (2021–2024) • Šigeru Išiba (od 2024)
Státní znak Japonska
Státní znak Japonska