Kiskőrös
| Kiskőrös | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′13″ s. š., 19°17′1″ v. d. |
| Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Maďarsko |
  Kiskőrös | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 102,2 km² |
| Počet obyvatel | 13 173 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 128,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | László Mihály Domonyi (od 2006) |
| Oficiální web | kiskoros |
| Telefonní předvolba | 78 |
| PSČ | 6200 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kiskőrös (slovensky Malý Kereš, chorvatsky Kireš) je město v Maďarsku v župě Bács-Kiskun. Je sídlem stejnojmenného okresu.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Kiskőrös leží jižně od středu Maďarska. Prochází jím silnice z Dunaföldváru do srbské Subotice a hlavní železniční trať z Budapešti do Bělehradu. Kecskemét je vzdálen 55 km, Dunaföldvár 38 km, Baja 60 km a Subotica 71 km.
Historie a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě je z roku 1247. V roce 1529 se osada dostala pod tureckou nadvládu. Během příchodu nových pánů byl nejspíše zničen původní kostel, který vznikl za vlády dynastie Arpádovců, a místní obyvatelstvo se rozuteklo. Na počátku 18. století, kdy v tehdejších Uhrách probíhalo Rákócziho povstání, bylo město již opětovně obydlené. Ve stejném století se sem dosídlili Slováci z bývalých žup Turiec, Nitra a dalších. 1. ledna 1823 se zde narodil nejslavnější maďarský básník Sándor Petőfi. V jeho rodném domku, postaveném kolem roku 1780, dnes sídlí malé muzeum.
V 19. století se ve velkém rozšířilo v okolí Kiskőröse pěstování vína. Kolem poloviny století zde byla stále početná slovenská komunita (která byla později asimilována do většinového maďarského živlu). Od roku 1878 probíhalo např. vyučování v místních školách výhradně v maďarštině. V roce 1882 byla zavedena do města železnice, která tudy směřovala dále na jih do Subotici a dnešní Vojvodiny. Roku 1893 byla dokončena nová budova radnice.
Na počátku 20. století žilo ve městě zhruba 13 000 obyvatel. Místní obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, dále pěstováním vína a sadařstvím.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází evangelický a také baptistický kostel.
V okolí Kiskőrösu se nachází rozsáhlé vinohrady.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem prochází silnice celostátního významu č. 53, která směřuje dále na jih a do Srbska. Vede tudy také železniční trať Budapešť–Kelebia a zastavoval zde i mezistátní vlak Avala.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Evangelický kostel -
Synagóga -
Gymnázium S. Petőfiho -
Rodný dům S. Petőfiho
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kiskőrös na Wikimedia Commons
