J7W | |
---|---|
Určení | stíhací letoun |
Výrobce | Kjúšú |
První let | 3. srpen 1945 |
Vyrobeno kusů | 2 |
Varianty | J7W2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kjúšú J7W (japonsky: 震電, Šinden - Blesk) byl prototyp stíhacího letounu kachní koncepce japonského císařského námořního letectva, vyvíjeného v období druhé světové války.
Šinden byl vyvíjen na objednávku japonského císařského námořnictva, jako odpověď na nasazení nových amerických těžkých bombardérů Boeing B-29 Superfortress, jejichž nálety na Japonsko působily značné škody. Přestože byl objednán námořnictvem, měl operovat především z pozemních základen. Aerodynamická koncepce kachního letounu byla před stavbou prototypu testována na kluzácích, označených MXY6.
Křídlo letounu se nacházelo v zadní partii trupu a kachní plochy byly na přídi. Stabilizátory byly v polovině délky křídla. Motor byl umístěný na zádi a poháněl vrtuli, která byla v tlačném uspořádání. Předpokládalo se, že Šinden bude výkonný a obratný přepadový stíhač, ale do konce války vznikly jen dva prototypy a pouze jeden 3. srpna 1945 skutečně vzlétl. Vznikl také projekt proudovým motorem poháněné varianty Šindenu, označené J7W2, ale zůstal jen na papíře.
Dochovaný první prototyp je dnes k vidění v National Air and Space Museum ve Washingtonu D.C..
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kyūshū J7W na anglické Wikipedii.