Králík japonský (Pentalagus furnessi, japonskyアマミノクロウサギ 奄美野黒兔, doslovně „černý divoký amamský králík“), také známý jako králík amamský, amaninský či stromový,[2] je tmavosrstý králík, který se vyskytuje pouze na Amami Óšima a Tokunošima, dvou malých ostrovech mezi jižním Kjúšú a Okinawou v prefektuře Kagošima v Japonsku. Králík amamský je nazýván živoucí fosílií, protože obýval asijskou pevninu, na které vyhynul a zachoval se pouze na těchto dvou ostrovech, kde v současnosti žije.[3]
Králík amamský se živí více než 29 druhy rostlin, mezi které patří 17 druhů keřů a 12 druhů bylin, ze kterých konzumuje výhonky a žaludy.[4] Také jí ořechy a kambium široké škály rostlinných druhů.[5] Králík amamský se rovněž živí kůrami stonků a větviček křovitých rostlin.
Králík amamský má krátké nohy, mohutné tělo a velké zakřivené drápy, které používá pro hrabání a lezení. Ve srovnání s jinými zajíci nebo králíky jsou uši králíka amamského výrazně menší.[6] Jeho srst je hustá a jakoby vlněná, nahoře hnědá a na bocích červeno-hnědá.[7] Má těžké, dlouhé a silné drápy, na předních tlapách jsou téměř rovné, na zadních tlapách zakřivené. Oči jsou malé ve srovnání s běžnějšími druhy králíků a zajíců. Průměrná hmotnost je 2,5–2,8 kg.[8]
Ideální prostředí pro tyto králíky je v oblasti mezi dospělými a mladými lesy. Králíci amamští obývají dospělé husté lesy kvůli ochraně a přítomnosti stravy.[9] V různých obdobích roku se stravují hustými vytrvalými travinami a bylinami v mladých lesích.[10] Proto je pro jejich život nejlepší stanoviště, ze kterého mají snadný přístup do mladých i dospělých lesů bez překážek mezi těmito dvěma typy lesů.
Počet králíků amamských se na ostrově Amami odhaduje na 2 000–4 800 kusů a 120–300 kusů na ostrově Tokuno.[11]
Králík amamský je noční živočich, který se páří od března do května a od září do prosince, vrh mívá jedno nebo dvě mláďata. Během dne matka vyhrabává díru v zemi pro svá mláďata, aby je mohla skrýt. V noci otevře vchod do otvoru, aby ho střežila před predátory (jako jsou jedovatí hadi), a pak mláďata kojí. Potom uzavře otvor tak, že ho předními tlapami utěsní půdou a rostlinným materiálem.[12] Králíci amamští spí během dne na skrytých místech, jako jsou jeskyně.[13] Zvukovými projevy připomínají tito králíci čeleď pišťuchovitých.
Před rokem 1921 byl lov a odchyt příčinou poklesu populace. V roce 1921 Japonsko prohlásilo králíka amamského za přírodní památku, což znemožnilo jeho lov. V roce 1963 byla úroveň ochrany zpřísněna na speciální přírodní památku, čímž byl zakázán i jeho odchyt.[14]
Pro tyto králíky je nejnebezpečnější ničení životního prostředí jako mýcení lesů nebo komerční těžba dřeva.[15] Přesto však byly povoleny projekty na výstavbu golfových hřišť a letovisek, při nichž dojde k odstranění lesů obývaných těmito králíky, protože ochrana speciální přírodní památky zakazuje usmrcení králíka, ale nikoli změnu jeho přirozeného prostředí.[16]
Králík amamský také čelí velkým hrozbám ze strany predátorů, kteří jsou hlavní příčinou poklesu populace.[17] Na ostrově Amami byla vypuštěna promyka malá (Herpestes javanicus), aby omezila populaci jedovatých hadů, jejichž počty se dramaticky zvýšily.[18]
V červenci 2008 vyfotografovali amamští ochránci přírody divokou kočku, jak nese mrtvolu králíka, což vyústilo v diskusi o lepších způsobech, jak kontrolovat domácí zvířata.[19] Byly provedeny pokusy obnovit stanoviště králíka amamského, ale ten vyžaduje, aby se v jejich těsné blízkosti nacházel jak dospělý, tak mladý les, a dojde-li k obnově mladého lesa, aniž by poblíž byl dospělý les, je nepravděpodobné, že jej tento králík osídlí. Návrh na zachování králíka zahrnuje obnovu přírodních stanovišť a kontrolu populace predátorů. Na jižním konci ostrova Amami jsou dospělé a mladé lesy v rovnováze, z čehož vyplývá, že by se měla chránit právě tato oblast.
V roce 1990 navrhl specialista na zajícovce z Mezinárodního svazu ochrany přírody plán ochrany.[20] V roce 1999 bylo založeno na ostrově Amami Amamské Centrum ochrany přírody ministerstva životního prostředí, které v roce 2004 označilo králíka amamského za ohrožený druh.
↑Robinson, T.; YANG, F.; HARRISON, W. Chromosome painting refines the history of genome evolution in hares and rabbits (order Lagomorpha). Cytogenetic and Genome Research. 2002, s. 223–227. DOI10.1159/000063034. PMID12438803.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑OHDACHI, Satoshi D.; ISHIBASHI, Yasuyuki; IWASA, Masahiro A. The Wild Mammals of Japan. [s.l.]: Shoukadoh Book Sellers, 2009. Dostupné online. ISBN9784879746269. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ALVES, Paulo C.; FERRAND, Nuno; HACKLÄNDER, Klaus. Lagomorph Biology: Evolution, Ecology, and Conservation. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2007-12-29. Dostupné online. ISBN9783540724469. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑TAYLOR, Marianne. The Way of the Hare. [s.l.]: Bloomsbury Publishing, 2017-06-15. Dostupné online. ISBN9781472909909. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ALVES, Paulo C.; FERRAND, Nuno; HACKLÄNDER, Klaus. Lagomorph Biology: Evolution, Ecology, and Conservation. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2007-12-29. Dostupné online. ISBN9783540724469. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Yamada, F.; CERVANTES, F. Pentalagus fernessi. Mammalian Species. 2005, s. 1–5. DOI10.1644/782.1.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 1999-04-07. Dostupné online. ISBN9780801857898. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WATARI, Yuya; NISHIJIMA, Shota; FUKASAWA, Marina; YAMADA, Fumio; ABE, Shintaro; MIYASHITA, Tadashi. Evaluating the "recovery level" of endangered species without prior information before alien invasion. Ecology and Evolution. 2013, s. 4711–4721. ISSN2045-7758. DOI10.1002/ece3.863. PMID24363899.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Pentalagus furnessi (Amami rabbit) [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-04. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DIXON, Kristina. Rabbits, Pikas and Dwarf Rabbits. [s.l.]: Lulu.com Dostupné online. ISBN9781105564963. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑REDORBIT. Amami Rabbit - Redorbit. Redorbit. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-19. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Sugimura, K., Sato, S., Yamado, F., Abe, S., Hirakawa, H., & Handa, Y. Distribution and abundance of the Amami rabbit Pentalagus furnessi in the Amami and Tokuno Islands, Japan. Oryx. 2000, s. 198–206. DOI10.1046/j.1365-3008.2000.00119.x.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Rabbits: Habits, Diet & Other Facts. Live Science. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-20.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Gielen, D.; KURIHARA, R.; MORIGUCHI, Y. The Environmental Impacts of Japanese Tourism and Leisure. Journal of Environmental Assessment Policy & Management. 2002, s. 397–424. DOI10.1142/S146433320200111X.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Pentalagus furnessi (Amami Rabbit, Ryukyu Rabbit) [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-11.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Hays, W.; CONANT, S. Biology and Impacts of Pacific Island Invasive Species. 1. A Worldwide Review of Effects of the Small Indian Mongoose, Herpestes javanicus (Carnivora: Herpestidae). Pacific Science. 2007, s. 3–16. DOI10.1353/psc.2007.0006.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SECRETARIAT, International Union for Conservation of Nature and Natural Resources; PARKS, International Commission on National. World directory of national parks and other protected areas. [s.l.]: IUCN, 1975. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑YAMADA, Fumio; CERVANTES, Fernando A. Pentalagus furnessi. Mammalian Species. 2005-12-01, s. 1–5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15. ISSN0076-3519. DOI10.1644/782.1.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. www.science.smith.edu [online]. [cit. 2018-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-15.