Ku Mu

Ku Mu
谷牧
Ku Mu v roce 1940
Ku Mu v roce 1940
Místopředseda vlády Čínské lidové republiky
Ve funkci:
1975 – 1982
Předseda vládyČou En-laj
Chua Kuo-feng
Čao C'-jang
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Číny
Narozenízáří 1914
Čínská republika Žung-čcheng, Šan-tung, Čínská republika
Úmrtí6. listopadu 2009 (ve věku 95 let)
Čína Peking, Čínská lidová republika
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
PříbuzníLiu Shilai (vnuk)
Profesepolitik
Oceněnívelkostuha Řádu vycházejícího slunce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ku Mu (čínsky pchin-jinem Gǔ Mù, znaky 谷牧; září 1914 – 6. listopadu 2009), vlastním jménem Liou Ťia-jü (čínsky pchin-jinem 劉家語, znaky zjednodušené 刘家语, tradiční 刘家语), byl čínský komunistický revolucionář a politik, místopředseda vlády Čínské lidové republiky v letech 1975 až 1982. Jako jeden z hlavních Teng Siao-pchingových pobočníků zodpovědných za řízení ekonomiky hrál hlavní roli při zavádění jeho ekonomických reforem v 80. letech. Byl klíčovou postavou při vytváření Šen-čenu, první čínské speciální ekonomické zóny.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Ku Mu se narodil v září 1914 ve vesnici okresu Žung-čcheng (v provincii Šan-tung) jako Liou Ťia-jü. Ačkoliv byli jeho rodiče chudí rolníci, dostalo se mu kvalitního vzdělání díky naléhání jeho děda.[2] V červenci 1932 vstoupil do Komunistické strany Číny a zapojil se do revolučních aktivit v okrese Wen-teng, kde navštěvoval školu. Změnil si jméno na Ku Mu, aby nekompromitoval svou rodinu. V roce 1934 odešel do Pekingu a stal se vůdcem pekinské větve Ligy levicových spisovatelů. Roku 1936 pracoval při vojenské logistice vojenského vůdce Čang Süe-lianga a účastnil se Sianského incidentu.[2] V září 1940 se Ku Mu vrátil zpět do Šan-tungu, kde zastával řadu vyšších vůdčích pozic, mimo jiné zástupce politického komisaře První vojenské oblasti.[1][2]

Po vzniku Čínské lidové republiky roku 1949 se Ku stal stranickým tajemníkem, starostou Ťi-nanu a také politickým komisařem Ťinanského vojenského okruhu. V únoru 1952 byl jmenován zastupujícím stranickým tajemníkem a vedoucím propagandy v Šanghaji.[1][2] Později byl převelen do Pekingu, kde vedl několik výborů hospodářského rozvoje. Roku 1965 se stal předsedou Státní komise pro výstavbu. Po vypuknutí kulturní revoluce v roce 1966 byl Ku odvolán ze svých funkcí a zakusil politickou perzekuci, stejně jako mnozí další vedoucí pracovníci té doby. Do politiky se vrátil roku 1973 jako předseda Státní rozvojové a plánovací komise a člen ústředního výboru KS Číny. V roce 1975 byl jmenován místopředsedou vlády premiéra Čou En-laje a vedl Státní komisi pro výstavbu a Komisi pro import a export Státní rady.[1]

Mezi lety 1978 až 1988 sehrál důležitou roli v nové proreformní Teng Siao-pchingově vládě, kde se zaměřoval na vnější vztahy a hospodářský rozvoj. Ku vedl jako vicepremiér první oficiální delegaci Čínské lidové republiky do západní Evropy po kulturní revoluci. Během své cesty navštívil Francii, Belgii, Dánsko, Švýcarsko a Západní Německo.[3] Roku 1980 se stal členem sekretariátu ústředního výboru KS Číny a v květnu 1982 Státní rady. Jako jeden z hlavních Teng Siao-pchingových pobočníků zodpovědných za řízení ekonomiky hrál hlavní roli při zavádění Tengových ekonomických reforem a při otevírání Číny světu. Byl klíčovou postavou při vytváření Šen-čenu, první čínské speciální ekonomické zóny.[1]

V roce 1988 se stal místopředsedou Čínského lidového politického poradního shromáždění, což byl převážně ceremoniální post. Roku 1993 odešel do důchodu a opustil veřejný život.[1] Zemřel 6. listopadu 2009 ve věku 95 let. Byl oficiálně chválen jako „osvědčený a loajální bojovník za komunistickou věc, proletářský revolucionář, vynikající vůdce na poli hospodářského rozvoje.“[2]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Ku Mu měl čtyři syny (Liou Nien-jüan, Liou Chuej-jüan, Liou Li-jüan a Liou Sien-jüan) a dceru (Liou Jen-jüan). Všichni nosili příjmení Liou dle původního příjmení Ku Mua. Liou Nien-jüan se stal generálmajorem Čínské lidové osvobozenecké armády, Liou Li-jüan byl během kulturní revoluce uvězněn na dva roky.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gu Mu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f YUWU, Song. Biographical Dictionary of the People's Republic of China. [s.l.]: McFarland, 2013. 452 s. ISBN 978-0-7864-3582-1. S. 102. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e 谷牧生平：原名刘家语 [online]. People's Daily, 2009-11-07 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. (čínsky) 
  3. ↑ 谷牧：中国改革开放的操盘者 [online]. Sina. Dostupné online. (čínsky) 
  4. ↑ 谷牧的儿女们 [online]. People's Daily, 2009-12-21. Dostupné online. (čínsky) 
Člen vedení Komunistické strany Číny
11. sekretariát ÚV KS Číny (únor 1980 – září 1982)
tajemníci sekretariátu
Chu Jao-pang (generální tajemník sekretariátu) • Wan Li • Wang Žen-čung • Fang I • Ku Mu • Sung Žen-čchiung • Jü Čchiou-li • Jang Te-č’ • Chu Čchiao-mu • Jao I-lin • Pcheng Čchung
od června 1981 i
8. sekretariát ← • → 12. sekretariát
12. sekretariát ÚV KS Číny (září 1982 – listopad 1987)
tajemníci sekretariátu
Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV) • Wan Li • Si Čung-sün (rezignoval v září 1985) • Teng Li-čchün • Jang Jung (zemřel v lednu 1983) • Jü Čchiou-li • Ku Mu (rezignoval v září 1985) • Čchen Pchi-sien • Chu Čchi-li • Jao I-lin (rezignoval v září 1985)
od září 1985 i
kandidáti sekretariátu
Čchiao Š’ (od září 1985 tajemník) • Chao Ťien-siou (od září 1985 tajemnice)
11. sekretariát ← • → 13. sekretariát
Člen Státní rady (vlády) Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954)
Čou En-laj I (1949–1954)
Místopředsedové státní rady (1954– )
vláda: Čou En-laj II (1954–1959)
Čou En-laj III (1959–1965)
Čou En-laj IV (1965–1975)
Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972)
Čou a Chua (1975–1978)
Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien
Chua a Čao (1978–1983)
od 1978
Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980)
od 1982
Čao C’-jang II (1983–1988)
Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Státní poradci státní rady Čínské lidové republiky
vláda: Chua a Čao (1978–1983)
Čao C’-jang II (1983–1988)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Tchie-jing • Čchin Ťi-wej • Wang Ping-čchien • Sung Ťien • Wang Fang • Cou Ťia-chua (od 1991 místopředseda Státní rady) • Li Kuej-sien • Čchen Si-tchung • Čchen Ťün-šeng • Čchien Čchi-čchen (od 1991)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
od 1984 i
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
7. volební období (1988–1993)
od 1989 i
od 1990 i
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
od 1994 i
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
od 2005 i
11. volební období (2008–2013)
od 2010 i
12. volební období (2013–2018)
od 2017 i
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)