Kula (Srbsko)
| Kula Bácskula | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°36′ s. š., 19°32′ v. d. |
| Nadmořská výška | 84 m n. m. |
| Stát |  Srbsko |
  Kula | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 481 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | kula |
| Telefonní předvolba | 025 |
| PSČ | 25230 |
| Označení vozidel | SO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kula (v srbské cyrilici Кула, maďarsky Kúla) je město v srbské Vojvodině. Administrativně spadá do Západobačského okruhu. Je centrem stejnojmenné opštiny. V roce 2011 mělo 17 886 obyvatel. Nachází se přibližně na spojnici měst Vrbas a Sombor, na Velkém báčském kanálu[1], součásti soustavy kanálu DTD.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město vzniklo nejspíše během osmanské okupace dnešní Vojvodiny v 17. století. Tehdy byly připomínány dvě osady (Donja Kula a Gornja Kula). Podle tureckého opevnění s nápadnou věží (srbsky kula) získalo město i svůj název.[1] Na přelomu 17. a 18. století zůstaly po nějakou dobu pusté. V roce 1733 se zde nacházelo 251 obydlených domů. V souvislosti s dosídlováním dnešní Vojvodiny se do osady přistěhovali nejprve Maďaři (v roce 1740)[zdroj?] a v druhé polovině 18. století sem přišli potom Němci. Němci město označovali jako Wolfsburg. V roce 1777 zde byla otevřena první škola.
V roce 1812 zde vznikl pivovar a v roce 1876 potom také parní mlýn. V roce 1846 byl dokončen místní pravoslavný kostel. Roku 1880 zde byla otevřena továrna na výrobu pluhů. V roce 1908 bylo město elektrifikováno.[2]
Podle sčítání lidu z roku 1910 (poslední, které bylo provedeno za Rakousko-Uherska) bylo obyvatelstvo národnostně smíšené; dominovala maďarská národnost, následně srbská a německá. Přítomna zde byla také i komunita Rusínů.
V meziválečném období byla pro město velkou změnou změna státní hranice a orientace místních výrobců na nové trhy Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. To a Velká hospodářská krize po roce 1929 znamenaly krach pro některé místní podniky a jejich uzavírání.
Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno[2], jejich majetky znárodněny a na jejich místo dosídleni Černohorci a Srbové z odlehlých částí Jugoslávie.[2] I přesto dle sčítání lidu žilo ve městě Kula nejvíce obyvatel maďarské národnosti (53 %), jejich podíl ale postupně klesá.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V blízkosti města prochází severojižním směrem dálnice A1 ve směru Subotica–Novi Sad. Město má také železniční spojení, a to prostřednictvím trati Sombor–Vrbas.
Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]Dominantou středu města je kostel svatého Jiří, který je katolický.
Sport
[editovat | editovat zdroj]V letech 1912 - 2013 zde sídlil srbský fotbalový klub FK Hajduk Kula.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kula, s. 337. (srbština)
- ↑ a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kula, s. 338. (srbština)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kula na Wikimedia Commons
