Laa an der Thaya
| Laa an der Thaya | |
|---|---|
 Nová radnice z 19. století v Laa | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°43′ s. š., 16°23′ v. d. |
| Nadmořská výška | 183 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousko |
| Okres | Mistelbach |
  Laa an der Thaya | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,89 km² |
| Počet obyvatel | 6 280 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 86,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Brigitte Ribisch (ÖVP) |
| Oficiální web | www |
| laa | |
| Telefonní předvolba | 02522 |
| PSČ | 2136, 2064 |
| Označení vozidel | MI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Laa an der Thaya (česky Láva nad Dyjí[2][3]) je malé rakouské město ve spolkové zemi Dolní Rakousko těsně u hranic s Českou republikou, asi dva kilometry jižně od Hevlína. Leží v regionu Weinviertel a je turisticky vyhledávané i díky termálním lázním. Žije zde přibližně 6 300[1] obyvatel. Jde o třetí největší sídlo okresu Mistelbach.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Laa leží na severu oblasti Weinviertel v Dolním Rakousku. Území obce zabírá 72,89 km², 2,87 % území je zalesněno. Laa leží v blízkosti řeky Dyje (německy Thaya), která však městem přímo neprotéká, podobně jako říčka Pulkava (německy Pulkau), v 19. století zregulovaná a zaústěná do Dyje asi 3 km severozápadně od Laa. Městem tak dnes protéká pouze uměle vybudovaný Dyjsko-mlýnský náhon (německy Thayamühlbach-Kanal).
Kromě vlastního města k Laa patří ještě katastrální území následujících sídel:
- Hanfthal
- Kottingneusiedl
- Ungerndorf
- Wulzeshofen
Ostatní katastrální území Blaustaudnerhof, Geiselbrechtshof, Laaer Herrengüter, Laaer Klafter, Pernhofen a Ruhhof nejsou samostatné části.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V době třicetileté války se v roce 1645 Laa zmocnila vojska švédského generála Lennarta Torstensona (1603–1651).
V letech 1869 a 1870 byla východně od městečka vybudována železniční stanice na hlavní trati rakouské Společnosti státní dráhy (StEG) z Vídně do Brna (Vídeň – Stadlau – Mistelbach – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Moravský Krumlov – Střelice u Brna) s odbočkou do Znojma. O pár let později byla ze stanice v Laa vyvedena tzv. Pulkavská dráha, propojující Břeclav a Mikulov přes Novosedly s dráhou císaře Františka Josefa I. (Vídeň – Gmünd – České Budějovice). Po vzniku Československa byla dráha do Novosedel zrušena. Hlavní trať do Brna a Znojma byla v přeshraničním úseku Hevlín – Laa an der Thaya přerušena po druhé světové válce. Její obnova je v současnosti předmětem politických diskusí.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V Laa se sbíhají silnice I. třídy B6 (z Vídně), B45 (z Hornu) a B46 (z Mistelbachu). Na české straně navazuje silnice II/415 směr Hevlín, Pohořelice, Brno.
Ze všech železnic vedoucích do Lávy je v současnosti v provozu pouze trať ÖBB č. 902 z Vídně (část někdejší státní dráhy Vídeň–Brno), která zde končí.
Laa je od roku 2010 zahrnuta do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Zajíždí sem linka č. 104 z Brna, ve všední den s hodinovým taktem, o víkendu dvouhodinovým. Cesta z ÚAN Brno na konečnou u termálního koupaliště trvá asi 1 hodinu a 40 minut.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Brno-Chrlice, Česko, 2005
Garching an der Alz, Německo, 2003- Hevlín, Česko
Świętochłowice, Polsko, 2004
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laa an der Thaya na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ V rakouském Laa vybudovali aquapark nad termálním pramenem
- ↑ Tomáš Somer, Smil z Lichtenburka: Příběh velmože bouřlivého věku, Veduta 2013, s. 23
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Laa an der Thaya na Wikimedia Commons 
Lava ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Web obce
