LaGG-1 | |
---|---|
Určení | stíhací letoun |
Výrobce | Lavočkin OKB-301 |
Šéfkonstruktér | Lavočkin-Gorbunov-Gudkov |
První let | 30. března 1940 (I-22)[1] |
Uživatel | Sovětské letectvo Finské letectvo (ukořistěné kusy) |
Výroba | 1940 |
Vyrobeno kusů | 100 |
Varianty | LaGG-3 La-5 La-7 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lavočkin-Gorbunov-Gudkov LaGG-1 byl sovětský jednomototový stíhací letoun vyvinutý konstrukční kanceláří Lavočkin (OKB-301), kterou vedl Semjon Alexejevič Lavočkin. Typové označení letounu skrývá také jména dvou hlavních Lavočkinových spolupracovníků Vladimíra Petroviče Gorbunova a Michaila Ivanoviče Gudkova.
Kostra letadla byla vyrobena z pryskyřicí napuštěných dřevěných dílů, které byly za tepla ohýbány do potřebného tvaru. Mělo jít o technologicky a materiálově nenáročné a proti poškození odolné stroje. První prototyp stroje označený I-22 poprvé vzlétl pilotován A. I. Nikašinem 30. března 1940. Letoun měl zabudovaný kapalinou chlazený řadový motor M-105P pohánějící třílistou vrtuli VIŠ-61P o průměru 3 m. V ose vrtule se nacházel kanón ŠVAK ráže 20 mm a dva kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm nad motorem. Prototyp absolvoval po 14. červnu 1940 desetidenní zkoušku ve Vědecko-výzkumném institutu sovětského letectva pro letové zkoušky (NII VVS) s piloty P. M. Stěfanovským a S. M. Suprunem. Nicméně v průběhu testů bylo zjištěno mnoho chyb, letadlo nemělo potřebný výkon a špatně se ovládalo. 4. ledna 1941 došlo pro poruchu motoru při následném nouzovém přistání k jeho ztrátě.
Druhý prototyp zalétaný opět pilotem Nikašinem 14. června 1940 obdržel označení I-301. Měl zvětšenou zásobu paliva a kulomety ŠKAS nahradily dva UBS ráže 12,7 mm, pod křídlem bylo instalováno šest závěsníků pro rakety RS-82. Po přepracování byl nový letoun označen typem LaGG-3, I-22 a počátečních sto předsériových letadel na LaGG-1.