Loznica
| Loznica Лозница | |
|---|---|
 Náměstí Vuka Karadžiće v centru Loznice | |
.png) znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°31′59″ s. š., 19°13′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 142 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas (UTC+1), středoevropský letní čas (UTC+2) |
| Stát |  Srbsko |
| Okruh | Mačvanský |
  Loznica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 19 212 (2011[1]) |
| Etnické složení | Srbové |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Vidoje Petrović |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +381 15 |
| PSČ | 15300, 15301 |
| Označení vozidel | LO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loznica (v srbské cyrilici Лозница) je město v severozápadní části centrálního Srbska poblíž hranice s Bosnou a Hercegovinou. Má necelých 20 tisíc obyvatel (2002 – 19 863; 2011 – 19 212[1]). Součet počtu obyvatel ve městě a v okolních obcích, které jsou administrativně jeho součástí, činil v roce 2011 celkem 84 925 osob.
Administrativně je součástí Mačvanského okruhu a historicky jedním z center regionu Mačva, který ohraničuje ze severu řeka Sáva a ze západu řeka Drina. Samo město se nachází v blízkosti řeky Driny i hranice s Bosnou, na říčce Štira, které se do Driny vlévá.
Název Loznica zněl v původní podobě Lozica a označuje vinnou révu v srbském jazyce.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1810 během prvního srbského povstání zde došlo k velkému střetnutí vojsk Karađorđeho proti jednotkám poslaným z území dnešní Bosny a Hercegoviny.[2] V roce 1833 bylo město připojeno na základě hatišerifu tureckého sultána k Srbsku (spolu s šesti náchiemi, které se ocitly za řekou Drinou, oddělené od zbyktu tureckého území). Loznica se stala regionálním centrem (dokud ji nezastínil nedaleký Šabac) a centrem okruhu. Tehdy zde žilo 1200 lidí. V 80. letech 19. století zde byla postavena nemocnice a v závěru 19. století se zde v omezené míře rozvíjel průmysl. V první polovině 20. století získala Loznica železniční spojení prostřednictvím trati Ruma–Zvornik.
První světová válka město těžce a vážně zasáhla. Město bylo osvobozeno dne 2. listopadu 1918. V meziválečném období v Loznici žilo cca 5000 lidí.
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Opština Loznica, která zahrnuje kromě města dalších 53 sídel (většinou vesnic) měla v roce 2002 celkem 86 413 obyvatel.[3]
Kultura a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Blízko Loznice se nachází lokalita Tršić, která je spojená s životem srbského reformátora, Vuka Stefanoviće Karadžiće. Po něm je také pojmenován místní dům kultury. Městská galerie zase nese název po Miću Katićovi. V centru města stojí také muzeum regionu Jadar, které je umístěno v historické budově.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město má železniční spojení (trať Ruma–Zvornik). Ve stejném směru prochází i hlavní tah pro silniční dopravu (silnice č. M-18), který slouží také pro spojení Bělehradu s Bosnou a Hercegovinou. Výhledově má být do Loznice vedena rychlostní silnice, která by měla dále ze Srbska pokračovat na území Bosny a Hercegoviny.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Stanovništvo, uporedni pregled broja stanovnika podaci po naseljima 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002, 2011. Bělehrad: Republički zavod za statistiku, 04-2004. 198 s. Dostupné online. ISBN 978-86-6161-109-4. Knjiga 20, s. 64. (srbsky)
- ↑ DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 68. (srbština)
- ↑ Stanovništvo, uporedni pregled broja stanovnika podaci po naseljima 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002, 2011. Bělehrad: Republički zavod za statistiku, 04-2004. 198 s. Dostupné online. ISBN 978-86-6161-109-4. Knjiga 20, s. 65. (srbsky)
- ↑ Brza saobraćajnica Šabac-Loznica biće završena do septembra 2024. b92. Dostupné online [cit. 2022-06-27]. (srbština)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loznica na Wikimedia Commons
