Lucia Bosè | |
---|---|
Lucia Bosè (1954) | |
Narození | 28. ledna 1931 Milán |
Úmrtí | 23. března 2020 (ve věku 89 let) Segovia |
Choť | Luis Miguel Dominguín (1955–1967) |
Děti | Miguel Bosé, Paola Dominguín a Lucía Dominguín |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lucia Bosè (28. ledna 1931 Milán, Itálie — 23. března 2020, Brieva, Provincie Segovia, Španělsko[1]) byla italská herečka. Vystupovala také jako Lucia Borloni (podle rodného příjmení své matky).
Pracovala v cukrárně, pro film ji objevil Luchino Visconti.[2] V roce 1947 vyhrála soutěž Miss Itálie, v roce 1950 ji Giuseppe de Santis obsadil do hlavní ženské role v neorealistickém filmu Není míru pod olivami. Patřila k hlavním hereckým hvězdám („maggiorata“) italské kinematografie padesátých let, spolupracovala s Michelangelem Antonionim (Dáma bez kamélií), Juanem Antoniem Bardemem (Smrt cyklisty) a Luisem Buñuelem (To je úsvit).
V roce 1955 se provdala za toreadora Luise Miguela Dominguína a odstěhovala se do Španělska.[3] Po natočení filmu Orfeova závěť (1960) s Jeanem Cocteauem přerušila hereckou kariéru a vrátila se k ní až po rozvodu s Dominguínem v roce 1967. Má tři děti a deset vnoučat, syn Miguel Bosé je úspěšným zpěvákem.
Ve městě Turégano založila první muzeum andělů na světě.[4]
V roce 2018 jí byl udělen Řád občanských zásluh.