Luigi Einaudi
| Luigi Einaudi | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Italská liberální strana |
| Rodné jméno | Luigi Einaudi |
| Narození | 24. března 1874 Carrù |
| Úmrtí | 30. října 1961 (ve věku 87 let) Řím |
| Místo pohřbení | Dogliani |
| Choť | Ida Pellegrini |
| Děti | Giulio Einaudi Mario Einaudi |
| Příbuzní | Costanzo Einaudi (sourozenec) Ludovico Einaudi (vnuk) |
| Alma mater | Turínská univerzita Obchodní univerzita Luigiho Bocconiho Liceo Classico E Musicale "C. Cavour" |
| Profese | ekonom, politik, novinář, profesor, advokát a bankéř |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | člen Ekonometrické společnosti (1948) doctor honoris causa from the University of Toulouse (1949) doctor honoris causa from the University of Paris (1949) doctor honoris causa from the University of Alger (1952) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1954) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Luigi Einaudi |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luigi Einaudi (24. března 1874 – 30. října 1961) byl italský politik, ekonom a novinář. V letech 1948–1955 byl prezidentem Itálie, druhým v historii, předtím, v letech 1945–1948, prezidentem italské centrální banky (Banca d'Italia), 1947–1948 ministrem financí. Byl členem Italské liberální strany. Mezi válkami byl novinářem italských deníků La Stampa a Il Corriere della Sera. Přispíval též do britského týdeníku The Economist. Vydal i několik knih: Tracotanze protezionistiche (1919), Principi di scienza delle finanze (1932), Via il Prefetto (1944), Il buon governo (1954) či Prediche inutili (1956). Jeho vnukem je známý italský pianista a hudební skladatel Ludovico Einaudi.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Einaudi na Wikimedia Commons - Profil na stránkách italského prezidenta
- Profil na stránkách Cronologia Leonardo Archivováno 3. 2. 2016 na Wayback Machine.
