Machanajim
| Machanajim מחניים | |
|---|---|
 Obilné silo v kibucu Machanajim | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°59′21″ s. š., 35°34′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 270 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Severní |
| oblastní rada | Ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea) |
  Machanajim | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 620 (2014[1]) |
| Správa | |
| Vznik | 1939 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Machanajim (hebrejsky מַחֲנַיִם nebo מחניים , doslova "Dvě tábořiště", anglicky Mahanayim[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Leží v nadmořské výšce 270 metrů v Chulském údolí v Horní Galileji, nedaleko horního toku řeky Jordán a cca 10 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera.
Vesnice se nachází cca 22 kilometrů severně od Tiberiasu, cca 125 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 57 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Je situována v zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Machanajim obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je takřka zcela židovské. Výjimkou je město Tuba-Zangarija cca 3 kilometry jihovýchodním směrem, které obývají izraelští Arabové, respektive potomci Beduínů.
Machanajim je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90, která spojuje Metulu a Tiberias, a dálnice číslo 91, jež z ní odbočuje poblíž vesnice k východu, do prostoru Golanských výšin. Jižně od vesnice leží Letiště Ben Ja'akov využívané pro vnitrostátní lety.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Machanajim byl založen v roce 1939.[2] Už v roce 1892 zakoupili Židé během první aliji v této lokalitě pozemky. Na nich se roku 1898 usadila skupina Židů z organizace Chovevej Cijon původem z města Tarnów v Polsku a založila zde soukromě hospodařící zemědělskou vesnici typu mošava nazvanou אהבת ציון – Ahavat Cijon (doslova "Láska k Sionu"). Osadníci ale trpěli nedostatkem kapitálu, zkušeností. Jewish Colonization Association se pokoušela osadu pozvednout změnou ekonomické orientace (pěstování tabáku), ale tento pokus také nebyl úspěšný. V roce 1912 byla Ahavat Cijon opuštěna.[3][4]
Podruhé se o ustavení trvalého osídlení na tomto místě pokoušeli Židé v roce 1917, kdy zde vznikl z iniciativy skupiny Tel Tverski (טל-טברסקי) z organizace Poalej Cijon mošav. Ten se zde udržel 13 let, ale pak byl také z ekonomických a sociálních důvodů opuštěn.[3]
Koncem 30. let 20. století se Jewish Colonization Association obávala, že nevyužité pozemky v této lokalitě budou osídleny arabskými Beduíny a proto se rozhodla zde opět založit trvalou židovskou osadu. Dalším důvodem pro založení vesnice bylo vydání takzvané Bílé knihy, kterou britská mandátní správa omezovala židovské přistěhovalectví a ustupovala od cíle budování židovského národní domova. Roku 1939 zde proto vznikl kibuc Machanajim.[3]
Jméno kibucu Machanajim je odvozeno z biblického citátu, který obsahuje Kniha Genesis 32,3 – "Jakmile je Jákob spatřil, zvolal: „To je tábor Boží,“ a to místo pojmenoval Machanajim"[5]
Během války za nezávislost v roce 1948 čelila obec četným bojům, které probíhaly v prostoru Horní Galileje.[3] V červenci 1948 tudy Syřané směřovali svůj hlavní útok, při kterém se jim podařilo zničit nedalekou vesnici Mišmar ha-Jarden (nezaměňovat se stejnojmenným současným mošavem, který stojí o pár kilometrů dál). Jedno z křídel útoku vedlo přímo na kibuc Machanajim a sestávalo z osmi tanků, jejichž cílem bylo odříznout Mišmar ha-Jarden zezadu. Machanajim Syřané nakonec nedobyli, ale Mišmar ha-Jarden byl zničen a po válce již nebyl obnoven.[6]
20. července 1949 byla v polním stanu postaveném poblíž kibucu Machanajim podepsána dohoda o příměří mezi Izraelem a Sýrií, čímž oficiálně skončila válka za nezávislost.[7][8]
Roku 1949 měl kibuc už 154 obyvatel a rozkládal se na ploše 2447 dunamů (2,447 kilometrů čtverečních).[9] Roku 1952 sem dorazila navíc další skupina osadníků.[3]
Místní ekonomika je založena na zemědělství (zejména rostlinná výroba - avokádo, citrusy, hrušky, broskve, zelenina a květiny) a na průmyslu. Přímo v obci sídlí dvě větší firmy zabývající se energetikou a strojírenstvím. Rozvíjí se turistický ruch. Kibuc nabízí turistické ubytování.[3][4]
V Machanajim fungují zařízení předškolní péče. Základní a vyšší školství jsou k dispozici v okolních větších obcích. V kibucu je zubní ordinace, obchod, sportovní areály, veřejná knihovna, poštovní úřad a společenská jídelna.[4]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo Machanajim je většinově sekulární.[4] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Machanajim Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 620 lidí. Během roku 2014 populace vzrostla o 8,2 %.[1]
| Rok | 1948 | 1949 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 199 | 154 | 174 | 326 | 469 | 433 | 372 | 356 | 354 | 360 | 346 | 339 | 335 | 413 | 404 | 457 | 537 | 573 | 620 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ a b c d e f מחניים [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (hebrejsky)
- ↑ a b c d קיבוץ מחניים [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky)
- ↑ Gn 32, 3 (Kral, ČEP)
- ↑ HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 55. (anglicky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 267. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 56.
- ↑ a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-03]. [www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2005/bycode.xls Dostupné online]. (hebrejsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Machanajim na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Galil
- (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon
