Marcel Janco
| Marcel Janco | |
|---|---|
 Marcel Janco v roce 1954 | |
| Rodné jméno | Marcel Iancu |
| Narození | 24. května 1895 Bukurešť, Rumunsko |
| Úmrtí | 21. dubna 1984 (88 let) Izrael |
| Alma mater | Gheorghe Lazăr National College Spolková vysoká technická škola v Curychu |
| Děti | Josine Ianco-Starrels |
| Hnutí | dadaismus |
| Ocenění | Dizengoffova cena Izraelská cena |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Marcel Janco (hebrejsky: מרסל ינקו, Marsel Janko, rodným jménem Marcel Iancu; 24. května 1895 – 21. dubna 1984) byl izraelský malíř a architekt rumunského původu, a jeden ze zakladatelů dadaismu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do židovské rodiny v rumunské Bukurešti. V roce 1915 se přesunul do Švýcarska, kde studoval na Polytechnickém institutu v Curychu.[1] Byl krajanem a přítelem Tristana Tzary, společně s nímž založil roku 1916 v curyšském kabaretu Voltaire dadaistické hnutí,[2] jehož zakladateli byli básníci, malíři a filosofové v exilu, kteří se stavěli proti válce, agresi a měnící se světové kultuře. V roce 1921 se připojil k pařížské dadaistické skupině v Paříži, o rok později se však vrátil do Rumunska, kde získal uznání jako malíř a architekt. V roce 1941 uprchl před nacisty do britské mandátní Palestiny, kde se stal roku 1948 jedním ze zakladatelů skupiny Nové horizonty.[3]
V roce 1953 založil uměleckou vesnici Ejn Hod poblíž severoizraelské Haify, kde po několik let učil.[1] Ke konci svého života pomohl založit dadaistické muzeum v Ejn Hodu, nesoucí jeho jméno (muzeum Janco-Dada). To bylo založeno roku 1983 a představuje Jancovo dílo a historii dadaistického hnutí.[4] Muzeum slavnostně otevřel prezident Chajim Herzog.[1]
Zemřel 21. dubna 1984, deset měsíců po otevření muzea, ve věku 88 let.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- V letech 1946 a 1951 byla Jancovi udělena Dizengoffova cena za malířství[5]
- V roce 1967 byl vyznamenán Izraelskou cenou za malířství[6]
- V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců zvolen 184. největším Izraelcem všech dob.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcel Janco na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 205. (anglicky)
- ↑ ZOMMER-TAL, Raya. Marcel Janco [online]. Nadační fond Festival spisovatelů Praha, 2007-05-23 [cit. 2011-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Marcel Janco - a Dadaist and contemporary of Picasso [online]. Fine Art Gallery [cit. 2011-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-08. (anglicky)
- ↑ About Janco-Dada Musem Activity Center [online]. Janco Dada Museum [cit. 2011-04-06]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ List of Dizengoff Prize laureates [PDF]. Město Tel Aviv [cit. 2011-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (hebrejsky)
- ↑ Recipients in 1967 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-04-06]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynetnews, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANCO, Marcel. Marcel Janco: Interdisciplinary Artist. Tel Aviv: Bauhaus Center, 2005. ISBN 9789659060610.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcel Janco na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marcel Janco
- Oficiální internetové stránky společné osady Ejn Hod (anglicky)(hebrejsky)
- Jancovo dadaistické muzeum (anglicky)(hebrejsky)
