Marija Lasickene | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 14. ledna 1993 (31 let) Prochladnyj |
Stát | Rusko |
Výška | 180 cm |
Hmotnost | 57 kg |
Choť | Vladas Lasitskas |
Kariéra | |
Disciplína | skok do výšky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | Tokio 2020 | skok do výšky |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | Peking 2015 | skok do výšky |
zlato | Londýn 2017 | skok do výšky |
zlato | Dauhá 2019 | skok do výšky |
Halové MS v atletice | ||
zlato | Sopoty 2014 | skok do výšky |
zlato | Birmingham 2018 | skok do výšky |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | Helsinky 2014 | skok do výšky |
zlato | Berlín 2018 | skok do výšky |
Halové ME v atletice | ||
zlato | Praha 2015 | skok do výšky |
zlato | Glasgow 2019 | skok do výšky |
Mistrovství světa juniorů v atletice | ||
bronz | Barcelona 2012 | skok do výšky |
Mistrovství světa v atletice do 17 let | ||
stříbro | Brixen 2009 | skok do výšky |
Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
zlato | Tallinn 2011 | skok do výšky |
Univerziáda | ||
stříbro | Kazaň 2013 | skok do výšky |
Marija Alexandrovna Lasickene[pozn. 1] rozená Kučinová (rusky: Мария Александровна Ласицкене, roz. Кучина; * 14. ledna 1993 Prochladnyj, Kabardsko-Balkarsko) je ruská atletka, jejíž specializací je skok do výšky.
První úspěchy začala sbírat v roce 2009, kdy vybojovala stříbrnou medaili na Mistrovství světa do 17 let v italském Brixenu a stříbro na Evropském olympijském festivalu mládeže ve finském Tampere. O rok později na prvním ročníku Letních olympijských hrách mládeže v Singapuru vybojovala výkonem 189 cm zlatou medaili.
26. ledna 2011 se stala v Třinci vítězkou mítinku Beskydská laťka, když překonala 197 cm, čímž vytvořila nový juniorský halový světový rekord.[1] O tři dny později skočila na Hustopečském skákání 194 cm a obsadila druhé místo, když prohrála jen s krajankou Světlanou Školinovou. I to ji však stačilo k celkovému vítězství na Moravské výškařské tour.[2] Na halovém ME 2011 v Paříži ji těsně unikla finálová účast, když v kvalifikaci obsadila deváté, první nepostupové místo.[3] V témže roce se stala v estonském Tallinnu juniorskou mistryní Evropy. Titul získala výkonem 195 cm, čímž si vylepšila osobní rekord a vyrovnala rekord šampionátu Rusky Jeleny Jelesinové z roku 1989.[4]
V roce 2012 vybojovala na MS juniorů v Barceloně výkonem 188 cm bronzovou medaili. Na světové letní univerziádě v Kazani v roce 2013 získala stříbro, když ve finále překonala 196 cm a prohrála pouze s Polkou Kamilou Stepaniukovou, jež zvítězila díky lepšímu technickému zápisu.[5]
V roce 2014 se zařadila do světové výškařské špičky. Na jaře se stala mistryní světa v hale a v létě vicemistryní Evropy ve skoku do výšky. V následující sezóně nejprve v Praze získala titul halové mistryně Evropy a v létě vybojovala zlatou medaili v soutěži výškařek na světovém šampionátu v Pekingu. Titul mistryně světa obhájila v roce 2017 v Londýně. V roce 2018 připojila k úspěchům druhý titul halové mistryně světa ve skoku do výšky. V roce 2019 zvítězila potřetí na MS, tentokrát v katarském Dauhá, a to výkonem 204 cm.[6] V roce 2021 se stala v Tokiu olympijskou vítězkou.[7]
V březnu 2017 se vdala za televizního sportovního komentátora Vladase „Taševa“ Lasickase.[8] V roce 2014, 2017, 2018, 2019 a 2021 se stala celkovou vítězkou Diamantové ligy ve skoku do výšky.
Zkritizovala poměry v Rusku ohledně atletiky. [9] [10] Po zákazu ruských sportovců na mezinárodních akcí napsala šéfu olympijského výboru Bacha otevřený dopis, kde ho kritizovala za toto rozhodnutí, protože nemá záležet na národnosti. [11] [12] V roce 2023 ukončila svou profesionální kariéru.
Stala se osmou výškařkou historie, která překonala výšku 205 cm v hale i pod širým nebem. Totéž před ní dokázaly Bulharka Stefka Kostadinovová, Němky Heike Henkelová a Ariane Friedrichová, Švédka Kajsa Bergqvistová, Belgičanka Tia Hellebautová, Chorvatka Blanka Vlašičová, Ruska Anna Čičerovová.