Marius Petipa | |
---|---|
Marius Petipa v roce 1898 | |
Rodné jméno | Victor Alphonse Petipa |
Narození | 11. březen 1818 Marseille |
Úmrtí | 1.jul. / 14. července 1910greg. (ve věku 92 let) Gurzuf |
Místo pohřbení | Tichvinský hřbitov |
Národnost | francouzská |
Alma mater | Královská konzervatoř v Bruselu |
Povolání | tanečník, baletní choreograf |
Zaměstnavatel | Velké kamenné divadlo |
Titul | hlavní baletní mistr |
Ocenění | Řád sv. Anny 2. třídy Řád akademických palem Řád sv. Stanislava 3. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy Řád rumunské koruny |
Choť | dvakrát ženat |
Děti | Marija Mariusovna Petipová Marius Mariusovič Petipa Mariy Petipa Nadezhda Petipa |
Rodiče | Jean Antoine Petipa a Victorine Morel-Gasseau |
Příbuzní | 8 dětí, řada z nich se věnovala baletu |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marius Petipa (plným jménem Michel Victor Marius Alphonse Petipa, rusky Marius Ivanovič Petipa) – narozen 11. března 1818 v Marseille, zemřel 14. července 1910 (1. července juliánského kalendáře) na Krymu. Pohřben je v Petrohradu. Marius Petipa byl v průběhu svého života tanečníkem baletu, baletním mistrem, učitelem baletu a choreografem. Jeho význam pro vývoj baletu je považován za zásadní.
Matka Mariuse Petipy byla dramatickou herečkou, otec byl známým baletním mistrem a učitelem. Petipa ve svém dětství procestoval s rodiči Evropu. Základní vzdělání a umělecké vzdělání na hudební konzervatoři získal v Bruselu. Lekce z baletu dostával od svého otce ve věku 7 let, poprvé vystoupil v baletním představení ve věku 9 let. Jako baletní tanečník působil v Nantes, Paříži, New Yorku, Bordeaux a Madridu. Už na začátku své baletní kariéry v Nantes vytvářel choreografii jednoaktovek a divertiment.
Pro kariéru M. Petipy bylo rozhodující jeho působení v Rusku. Zde proslul nejdříve jako tanečník (od roku 1847), pak jako dlouholetý hlavní baletní mistr petrohradských carských divadel (Velké kamenné divadlo, Mariinské divadlo), a to od roku 1871 až do roku 1903. Působil i na dalších místech Ruska (Velké divadlo v Moskvě, Carské selo, Petrodvorce).
Petipa vytvořil více než padesát baletů, z nichž některé přežívají buď v původní verzi, nebo ve verzi, která byla Petipovou choreografií inspirována - Faraónova dcera (1862), Don Quijote (1869), Bajadéra (1877), Talisman (1889), Šípková Růženka/Spící krasavice (1890), Louskáček (choreografii zřejmě připravil Lev Ivanov na základě Petipových rad a instrukcí) (1892), Probuzení Flóry (1894), Odpočinek kavalerie (1896), Raymonda (1898), Roční období (1900) a Harlekýnovy milióny (1900).[pozn. 1]
Petipa přispěl k oživení řady děl, která vytvořili dřívější baletní mistři. Řada z jeho choreografií se stala napříště definitivními verzemi, ze kterých vycházejí pozdější představení. Nejznámější realizace jsou Korzár, Giselle, Esmeralda, Coppélia, Marná opatrnost (La fille mal gardée) - (se Lvem Ivanovem), Koníček Hrbáček a Labutí jezero (se Lvem Ivanovem).
Mimo to řada tanců z jeho baletních choreografií žije samostatným životem jako samostatná virtuózní čísla (např. Pas de deux a Grand pas de deux z řady baletů).
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marius Petipa na anglické Wikipedii a Marius Petipa na francouzské Wikipedii.