Maurice Duverger

Prof. Maurice Duverger, Dr.h.c. mult.
Rodné jménoMaurice Louis Georges Duverger
Narození5. června 1917
Angoulême
Úmrtí16. prosince 2014 (ve věku 97 let)
5. pařížský obvod
Povoláníprávník, politik, politolog a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita v Bordeaux
Oceněníkomandér Řádu čestné legie (1988)
velkodůstojník Řádu čestné legie (1994)
komandér Národního řádu za zásluhy
Grand Cross of the Order of the Aztec Eagle
čestný doktor Athénské univerzity
… více na Wikidatech
Politická příslušnostItalská komunistická strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Duverger (5. června 1917, Angoulême, Charente16. prosince 2014) byl francouzský právník, sociolog, politolog a politik.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Nejdříve začínal jako právník univerzity v Bordeaux se specializací na správní právo, později se dominantně věnoval politologii a v roce 1948 založil na této univerzitě jednu z prvních fakult politologie v kontinentální Evropě. Jako emeritní profesor působil na pařížské Sorbonně. Jeho vědecká i popularizační publikační činnost je obsáhlá, přispíval například do periodik Corriere della Sera, la Repubblica, El Pais a především pak do Le Monde.

Zaměřil se na vývoj politických systémů a institucí a jejich fungování v různých státech. Při hledání kauzalit vzájemného ovlivňování struktur politického charakteru uplatňoval spíše empirické než filozofické metody.

Je autorem tzv. Duvergerových zákonů, jejichž prostřednictvím lze charakterizovat vztah mezi volebním a stranickým systémem. Podle těchto zákonů má většinový systém jednokolového hlasování tendenci směřovat k bipartizmu (systému dvou politických stran) a dvoukolový většinový systém nebo poměrný systém, pak nejpravděpodobněji vyústit do multipartismu (systému několika politických stran). Kritikem tohoto přístupu se stal například Giovanni Sartori. Během studia francouzského politického systému zavedl Duverger termín semiprezidentský systém. V 50. letech 20. století vypracoval jednu z typologií stranických systémů.

V letech 19891994 byl poslancem Evropského parlamentu za Stranu evropských socialistů, zvolený na kandidátce již zaniklé italské postkomunistické strany Partito democratico della Sinistra.

V roce 1981 byl zvolen členem Srbské akademie věd a umění.

  • Les partis politiques (1951; Politické strany, 2016, přel. Olga a Zdeněk Velíškovi)
  • La participation des femmes à la vie politique (1955)
  • Les finances publiques (1956)
  • Méthodes de la science politique (1959)
  • De la dictature (1961)
  • Méthodes des Sciences sociales (1961)
  • Introduction à la politique (1964)
  • Sociologie politique (1966)
  • La démocratie sans les peuples (1967)
  • Institutions politiques et Droit constitutionnel (1970)
  • Janus: les deux faces de l'Occident (1972)
  • Sociologie de la politique (1973)
  • L'autre côté des choses (1977)
  • King's Mate (1978)
  • Les orangers du lac Balaton (1980)
  • Factors in a Two-Party and Multiparty System, in: Party Politics and Pressure Groups (New York: Thomas Y. Crowell, 1972), s. 23–32.
  • Political Parties: Their Organization and Activity in the Modern State
  • The Study of Politics ISBN 0-690-79021-X
  • La République des Citoyens (1982) ISBN 2-85956-311-3
  • Lettre Ouverte aux Socialistes (Collection Lettre ouverte) ISBN 2-226-00326-6
  • Modern Democracies: Economic Power Versus Political Power ISBN 0-03-077280-X
  • La Cohabitation des Français ISBN 2-13-041498-2
  • Europe des Hommes: Une Métamorphose Inachevée (1994) ISBN 2-7381-0262-X
  • The Idea of Politics: the Uses of Power in Society
  • The French Political System
  • L'Europe dans tous ses Etats (1995)

Doctor honoris causa

[editovat | editovat zdroj]

Čestný doktorát obdržel na několika univerzitách:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurice Duverger na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]