Michel Debré | |
---|---|
Michel Debré roku 1960 | |
149. premiér Francie | |
Ve funkci: 8. ledna 1959 – 14. dubna 1962 | |
Prezident | Charles de Gaulle |
Předchůdce | Charles de Gaulle |
Nástupce | Georges Pompidou |
Ministr obrany Francie | |
Ve funkci: 22. června 1969 – 5. dubna 1973 | |
Předseda vlády | Jacques Chaban-Delmas Pierre Messmer |
Předchůdce | Pierre Messmer |
Nástupce | Robert Galley |
Ministr zahraničních věcí Francie | |
Ve funkci: 31. května 1968 – 16. června 1969 | |
Předseda vlády | Georges Pompidou Maurice Couve de Murville |
Předchůdce | Maurice Couve de Murville |
Nástupce | Maurice Schumann |
Ministr financí Francie | |
Ve funkci: 8. ledna 1959 – 14. dubna 1962 | |
Předseda vlády | Georges Pompidou |
Předchůdce | Valéry Giscard d'Estaing |
Nástupce | Maurice Couve de Murville |
Narození | 15. ledna 1912 Paříž Francie |
Úmrtí | 2. srpna 1996 (ve věku 84 let) Montlouis-sur-Loire Francie |
Příčina úmrtí | Parkinsonova nemoc |
Místo pohřbení | Amboise Cemetery |
Národnost | francouzská |
Choť | Anne-Marie Debré |
Rodiče | Robert Debré a Jeanne Debat-Panson |
Děti | Jean Debré Bernard Debré François Debré |
Příbuzní | Olivier Debré (sourozenec) Laurent Schwartz (bratranec)[1] Guillaume Debré (vnuk) |
Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého Pařížský institut politických věd Lycée Montaigne |
Profese | politik, diplomat, advokát a úředník |
Náboženství | judaismus |
Ocenění | velkokříž Řádu Isabely Katolické (1969) komandér Řádu čestné legie velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo medaile Za odboj Válečný kříž 1939–1945 … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Michel Debré |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michel Debré (15. ledna 1912 Paříž – 2. srpna 1996 Montlouis-sur-Loire) byl francouzský politik, představitel gaullismu. Byl prvním premiérem Páté republiky (1959–1962) a jedním z tvůrců jejího ústavního systému, který dal mocenskou převahu prezidentovi, namísto premiérovi. V letech 1958–1959 byl v de Gaullově vládě ministrem spravedlnosti. V Páté republice byl pak ministrem financí (1966–1968), ministrem zahraničí (1968–1969) a ministrem obrany (1969–1973).
Na funkci premiéra rezignoval po referendu, jež přijalo dohody z Evianu, ukončovalo Alžírskou válku a dávalo nezávislost Alžírsku – Debré byl silným odpůrcem alžírské nezávislosti a prosazoval tvrdou koloniální linii.
Za druhé světové války byl člen francouzského (de Gaullova) odbojového hnutí France libre. Byl velmi ovlivněn de Gaullem a na jeho radu také po válce vstoupil do tradičního středového subjektu: Republikánské, radikální a radikálně socialistické strany. Roku 1946 ji však opustil a pak již střídal jen gaullistické strany, které postupně vznikaly (Rassemblement du Peuple Français, Républicains sociaux, Union pour la nouvelle République, Union des démocrates pour la République, Rassemblement pour la République).
Státní vyznamenání udělená Michelu Debrému:[2]