Michèle Mercier

Michèle Mercier
Michèle Mercier (1988)
Michèle Mercier (1988)
Rodné jménoJocelyne Yvonne Renée Mercier
Narození1. ledna 1939 (85 let)
Nice, FrancieFrancie Francie
Aktivní roky1957 - současnost
ChoťAndré Smagghe
(1961–1967)
Claude Bourillot
(1968–1982)
Oficiální webl3m.free.fr
Významné roleAngelika v Angelika, markýza andělů
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michèle Mercier (vlastním jménem Jocelyne Yvonne Renée Mercier, přech. Mercierová, * 1. ledna 1939 Nice) je francouzská herečka. Ve své kariéře spolupracovala s předními režiséry jako François Truffaut, Jean-Pierre Melville, Jacques Deray, Dino Risi, Mario Monicelli, Mario Bava, Peter Collinson a Ken Annakin. Jejími nejznámějšími hereckými partnery byli Marcello Mastroianni, Giuliano Gemma, Vittorio Gassman, Jean-Paul Belmondo, Jean Gabin, Charles Aznavour, Robert Hossein, Charles Bronson, Tony Curtis a Charlton Heston. Ačkoli se objevila ve více než padesáti filmech, nejproslulejší se stala svou rolí Angeliky, která ji nejen ve Francii katapultovala k vrcholům popularity.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Dcera francouzského lékárníka a italské matky chtěla původně být tanečnicí. Ale vzhledem k okolnostem na konci druhé světové války to nebylo jednoduché a její rodiče toto přání považovali za rozmar. Nicméně její rozhodnutí nakonec zvítězilo a nastoupila do baletního souboru jako jedna z tzv. "ballet-rats", sborových tanečnic. Brzy se zdokonalila a vystupovala již jako sólistka v operním domě města Nice. V patnácti letech potkala slavného Maurice Chevaliera, který prý předpověděl její budoucí úspěch.

V sedmnácti letech se přestěhovala do Paříže a nejdříve nastoupila do divadelní herecké společnosti Rolanda Petita, poté do společnosti "Ballet de la Tour Eiffel ". Současně s kariérou tanečnice studovala herectví pod vedením Solange Sicarda. Pro filmový debut se zdálo její jméno příliš dlouhé a staromódní. Bylo jí doporučeno přijmout jméno Michèle – což bylo jméno její mladší sestry, která zemřela v pěti letech na břišní tyfus. Nicméně přijala toto jméno i jako hold herečce Michèle Morgan.

Po několika romantických komediích a malé roli ve filmu Françoise Truffauta Tirez sur le pianiste (Zastřelte pianistu, 1960) pracovala v Anglii a natočila několik nízkorozpočtových filmů v Itálii. Obvykle hrála ženy s uvolněnou morálkou.

Psal se rok 1963, kdy bylo rozhodnuto natočit film podle románu Anne a Serge Golonových o krásné Angelice, kde dostala svou šanci. O roli Angeliky se ucházelo mnoho hereček. Producent Francis Cosne chtěl Brigitte Bardotovou, ta ale odmítla. Další adeptkou se stala Annette Stroybergová, ale nebyla dostatečně známá. Catherine Deneuve byla zase příliš nevýrazná, Jane Fondová mluvila francouzsky s americkým přízvukem a Virna Lisiová měla práci v Hollywoodu. Nejvážnější adeptkou se stala Marina Vladyová. Téměř už podepsala smlouvu, ale nakonec dostala tuto roli Michèle. Nebyla příliš nadšená, že se s ní jedná jako se začátečnicí v době, kdy už byla dobře známá v Itálii – v době, kdy byla kontaktována, aby hrála Angeliku, měla za sebou již dvacet filmů. V průběhu čtyř let (1964–1967) natočila pět dílů, které byly velmi úspěšné. Avšak role Angeliky v těchto romanticko-dobrodružných, poněkud kýčovitých snímcích znamenala pro ni nejen obrovský úspěch a štěstí, ale zároveň i prokletí. Rázem se stala široce známou a populární, srovnatelně s Brigitte Bardotovou, co se týká osobnosti a popularity. Role Angeliky však zastínila veškeré další aspekty její herecké kariéry; znamenala její vrchol, ale v podstatě také její konec.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 se vdala za pomocného režiséra André Smaggheho. Bohužel se z něj stal alkoholik, který potřeboval čas od času hospitalizaci; manželé se rozvedli v roce 1965. Po dlouhém vztahu se v roce 1970 provdala za známého závodníka Clauda Bourillota, ale ten jednoho dne zmizel se všemi jejími šperky a penězi a zanechal ji naprosto bez prostředků; rozvedli se v roce 1976. Její další vztahy byly opět katastrofou. Přiznala, že její herecký kolega Vittorio Gassman se jí jednou pokusil znásilnit, a italský princ Nicola Bocompagni-Ludovisi zrušil sňatek po řadě let zasnoubení. Neměla žádné děti.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michèle Mercier na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]