Mil Mi-28

Mi-28
Mi-28N
Určení	bitevní vrtulník
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Ruské vrtulníky Rostvertol
Šéfkonstruktér	Marat Nikolajevič Tiščenko
První let	10. listopadu 1982[1]
Zařazeno	15. října 2009 (Mi-28N)[2]
Charakter	ve službě[3]
Uživatel	Ruské letectvo Irácké letectvo Alžírské letectvo Ugandské letectvo
Výroba	1982–dosud
Vyrobeno kusů	126
Cena za kus	15–16 mil. USD (2002)^[zdroj⁠?!]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mil Mi-28 (kód NATO "Havoc") je ruský bitevní vrtulník určený k boji proti tankům a obrněným vozidlům. Vznikl během 80. let 20. století z typu Mi-24. Jeho vývoj zahájený v roce 1972 inicioval vývoj AH-64 Apache, jehož má být Mi-28 protiváhou. Mi-28 je úzce specializován pro boj s obrněnými vozidly a tanky a není určen pro převoz osob nebo nákladu jako Mi-24, přesto však disponuje malým prostorem pro transport 3 pasažérů, který měl umožnit záchranu posádek sestřelených vrtulníků. Při konstrukci se počítalo s možností snadného leteckého transportu a sestavení v místě nasazení. Maximální rychlost vpřed činí asi 300 km/hod, rychlost do boku a vzad asi 100 km/hod. Rychlost otáčení kolem vertikální osy ve visu (nehybné zavěšení ve vzduchu) se pohybuje kolem 45°/sec.

Vývoj

První prototyp stroje (ev. č. 022) vzlétl 10. listopadu 1982. Vývoj vrtulníku dále pokračoval a sériově se začal vyrábět od prosince 1987 v závodě Rosvertol v Rostově na Donu. Postupně docházelo k modernizacím, které využívaly technického a technologického pokroku. V lednu 1988 byl zalétnut prototyp verze Mi-28A (ev. č. 032) s výkonnějšími motory a čtyřlistým vyrovnávacím rotorem, který nahradil dosavadní třílistý. V roce 1991 byl dokončen druhý exemplář Mi-28A (ev. č. 042), avšak v roce 1993 byl program zrušen ve prospěch konkurenčního typu Kamov Ka-50.

Dne 14. listopadu 1996 byl zalétán prototyp verze Mi-28N (ev. č. 014), který je určen k boji i v noci. Vrtulník je vyzbrojen automatickým leteckým kanónem Šipunov 2A42 ráže 30 mm, řízenými i neřízenými raketami různých variant. Mi-28 má plně pancéřovanou kabinu včetně skel, která by odolá zásahům projektilů ráže 7,62 a 12,7 mm a střepinám munice do ráže 20 mm.^[4] V březnu 2004 byl dokončen druhý prototyp (ev. č. 024) s novou hlavou a listy nosného rototu a upraveným palivovým systémem. Ruská armáda obdržela první prototypy Mi-28 k testům v roce 2004. První ze tří objednaných předsériových strojů byl zalétán 25. ledna 2005 (výr. č. 01-01, ev. č. 32).

Dne 23. ledna 2008 bylo oznámeno, že firma Rostvertol zahájila v Rostově na Donu velkosériovou výrobu vrtulníku Mi-28N Night Hunter.^[5]

V únoru roku 2011 bylo ve výzbroji ruských vzdušných sil 24 kusů Mi-28.^[6]

Uživatelé

Havárie vrtulníku Mil Mi-28 2. srpna 2015 ve výcvikovém prostoru Dubroviči v Rjazaňské oblasti.

Alžírsko Alžírsko

• Alžírské letectvo^[7]

Irák Irák

• Irácké armádní letectvo^[7]

Rusko Rusko

• Ruské letectvo^[7]

Uganda Uganda

• Ugandské letectvo^[8][9]

Specifikace (Mi-28N)

Schéma Mil-28

Zdroj:RIA Novosti,^[10] Russian Helicopters, JSC^[11], Jane's All The World's Aircraft 2000–2001^[12]

Technické údaje

• Osádka: 2
• Délka: 17,01 m
• Rozpětí: 4,88 m
• Výška: 3,82 m
• Průměr rotoru: 17,2 m
• Plocha rotoru: 232,35 m²
• Prázdná hmotnost: 8 590 kg
• Hmotnost (naložen): 10 700 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 11 500 kg
• Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor Klimov TV3-117VMA-SB3, každý o výkonu 1 636 kW (2 194 hp)

Výkony

• Maximální rychlost: 320 km/h
• Cestovní rychlost: 270 km/h
• Dolet: 435 km
• Bojový dolet: 200 km
• Přeletový dolet: 1 100 km
• Vytrvalost: 2 hodiny
• Dostup: 5 700 m
• Počáteční stoupavost: 13,6 m/s
• Plošné zatížení rotoru: 49,5 kg/m²
• Poměr výkon/hmotnost: 0,31 kW/kg

Výzbroj

• Kanony: 1 × kanon Šipunov 2A42 ráže 30 mm (250 střel)
• Závěsy: Dva pylony pod každým křídlem k upevnění pum, raket a závěsů na granáty. Hlavní konfigurace výzbroje zahrnují:
  • 16 protitankových střel Ataka-V a 40 raket S-8 nebo
  • 16 protitankových střel Ataka-V a 10 raket S-13 nebo
  • 16 protitankových střel Ataka-V a dvě pouzdra na kanon UPK-23-250 obsahující kanon ráže 23 mm GŠ-23L s 250 střelami
  • Ostatní výzbroj: Protitankové střely 9K121 Vichr a 9M123 Chrizantema, rakety vzduch-vzduch "Iz 305" LMUR AGM/ATGM, 8 Igla-V a Vympel R-73, 2 minové výmetnice KMGU-2

Odkazy

Reference

1. ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky - Vrtulníky. 1. vyd. Praha: Magnet-press, 1994. ISBN 80-85847-13-2. 
2. Журнал Взлёт: ВВС России передано еще шесть Ми-28Н [online]. Take-off.ru, 8 October 2011 [cit. 2019-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-02-2012. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Министарство одбране РФ увело у оперативну употребу "Ноћне ловце" Ми-28Н [online]. 2013-12-31 [cit. 2019-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-10. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. MI-28 Havoc-Russian military analysis [online]. Warfare.be [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. Bojové vrtulníky Mi-28N pro ruskou armádu [online]. ATM on-line, 2008-01-29 [cit. 2008-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-01. 
6. MI-28 Havoc, Russian Arms, Military Technology, Defense Analysis of Russian Military Forces [online]. Warfare.ru, 18 April 2006 [cit. 2011-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-02-2013. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
7. World Air Forces 2019 [online]. Flightglobal Insight, 2019 [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2019. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
8. HERK, Hans van. Uganda acquires Mi-28Ns. www.scramble.nl [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
9. Uganda zřejmě získala ruské vrtulníky Mi-28NE. ATM. 2022-07-29, roč. 54, čís. 8/2022, s. 60. ISSN 1802-4823. 
10. Ми-28Н "Ночной охотник". РИА Новости. 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 March 2014. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
11. Mi-28NE "Night Hunter" [online]. Russian Helicopters [cit. 2014-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 January 2014. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12. Jane's all the World's Aircraft 2000–01. Redakce Jackson Paul. 91st. vyd. Coulsdon, Surrey, United Kingdom: Jane's Information Group, 2000. ISBN 978-0710620118. S. 428-429. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

• Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. 
• ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky: Vrtulníky. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-13-2. 
• Opyжиe Pоссии 2006-2007 / Russia´s Arms 2006-2007. [s.l.]: OOO „Boeнный Пapaд“ / Military Parade Ltd., 2006. (rusky, anglicky) 
• ŠPAČEK, Jaroslav. Noční lovec Mil Mi-28N. Letectví a kosmonautika. Únor 2011, roč. 90., čís. 2, s. 74–79. ISSN 0024-1156. 

Externí odkazy

• Článek o Mil Mi-28

Portály: Letectví