Milorad Dodik

Milorad Dodik
Milorad Dodik (6. července 2022)
Milorad Dodik (6. července 2022)
Stranická příslušnost
ČlenstvíAlliance of Independent Social Democrats
Svaz komunistů Jugoslávie
Narození12. března 1959 (65 let)
Laktaši
Alma materFaculty of Political Sciences, University of Belgrade (1978–1983)
Bělehradská univerzita
Profesepolitik
NáboženstvíSrbská pravoslavná církev
OceněníŘád svatého Sávy (2009)
Řád přátelství (2011)
Řád Srbské republiky
Řád Republiky srbské
Řád Svatého císaře Konstantina
… více na Wikidatech
PodpisMilorad Dodik, podpis
CommonsMilorad Dodik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milorad Dodik (v srbštině Милорад Додик; 12. března 1959, Banja Luka, Jugoslávie) je bosenskohercegovinský politik, prezident Republiky srbské.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1986 až 1990 byl předsedou Rady opštiny Laktaši. V roce 1990 byl v prvních svobodných volbách v Bosně a Hercegovině zvolen do republikového parlamentu v Sarajevu jako jeden z poslanců zastupující srbskou národnost. Kandidoval za Svaz reformních sil.

Během války v Bosně a Hercegovině byl poslancem Lidové skupštiny Republiky srbské. Tehdy zastupoval Srbskou demokratickou stranu. Po podepsání Daytonské dohody se stal prvním předsedou Svazu nezávislých sociálních demokratů. Mezinárodní společenství podporovalo Dodika především proto, že jej vnímalo jako umírněného politika.[zdroj?] Dodikovi se přesto podařilo stát se klíčovou politickou postavou v Republice srbské.

Milorad Dodik byl předsedou vlády Republiky srbské v letech 1998–2001; v roce 2006 a v letech 2006–2013. V roce 2010 zvítězil v prezidentských volbách v Republice srbské. Svůj mandát obhájil ve volbách v roce 2014, kde porazil protikandidáta Ognjena Tadiće.

V roli prezidenta prosazuje vysoce federalizovanou Bosnu a Hercegovinu tak, aby zajistil co nejvíce pravomocí pro Republiku srbskou. Otevřeně kritizoval některé masakry, ke kterým došlo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech; oficiálně uváděný počet obětí srebrenického masakru uvedl jako nadsazený[zdroj?]. Zpochybnil také masakry na tržnici Markale v Sarajevu.[zdroj?] V roce 2016 a 2017 se vyslovil za mírumilovné rozdělení Bosny a Hercegoviny[1] V roce 2017 na něj americká vláda uvalila sankce.[2][3]

Do 19. listopadu 2018 byl prezidentem Republiky srbské, následujícího dne se stal srbským zástupcem v předsednictvu Bosny a Hercegoviny.[4] 2. října 2022 byl opět zvolen prezidentem Republiky srbské se ziskem 47,09 % hlasů.[5]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Článek na portálu blic.rs
  2. ↑ Článek na portálu yahoo.com (anglicky)
  3. ↑ Článek na portálu Der Standard (německy)
  4. ↑ TELEVIZE, Česká. Kolektivní hlava bosenského státu se po volbách asi zcela obmění. ČT24 [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Nacionalismus opět u moci. Šance na klidnější Bosnu nevyšla - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]