Montferratské markrabství Marchesato del Monferrato
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Casale Monferrato (od roku 1305)
| |||||||||||
cca 2 750–3 000 km²
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Italské království (jeho marka)
Svatá říše římská (jeho stát) Savojské vévodství (1432–1464) Mantovské vévodství (1533–1574) | |||||||||||
cavallotto, ducato, testone (Palaiologové)
| |||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Montferratské markrabství (italsky Marchesato del Monferrato) byl středověký stát náležící ke Svaté říše římské, jenž ležel v oblasti nazývané Montferrat (latinsky Mons ferratus, „Železná hora“; italsky Montferrato; francouzsky Montferrât či Montferrat), dnes součást historického Piemontu na severozápadě Itálie.
Území Montferrat zahrnovalo nejprve jenom oblast na pravém břehu řeky Pád – od Turína po Casale (Horní Montferrat) – a až později i oblast na jih od Pádu až k řece Tanaro (Dolní Montferrat). Důležitá střediska byla Asti a také Alessandria (člen Lombardské ligy, od 1552 městská republika přičleněná k Milánsku).
Na sklonku 10. století zde vzniklo z bývalého hrabství Franské říše markrabství Montferrat. Montferratský markrabě (markýz) Bonifác z Montferratu, jeden z velitelů čtvrté křížové výpravy, získal nakrátko (1204–1207) i Soluňské království. Po vymření domácího rodu tu vládla v letech 1305–1536 vedlejší linie byzantské císařské dynastie Palailogovců. Význam Montferratu však brzy zatlačila rostoucí moc Piemontu, resp. Savojska.
Od roku 1536 až 1566 byl Montferrat v držení rodu Gonzagů z Mantovy a po vymření hlavní větve byla část území připojena k Savojsku (1631), zbytek (jako exkláva) k Mantově. V rámci Savojska bylo markrabství povýšeno na vévodství roku 1574.