Montferratské markrabství

Montferratské markrabství
Marchesato del Monferrato
 Piemont
 Aleramovská marka
9611574 Montferratské vévodství 
Savojské vévodství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Lokalizace Montferratského markrabství
Mapa2
Montferratské markrabství v roce 1454
cca 2 750–3 000 km²
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římská Italské království (jeho marka)
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (jeho stát)
Savojské vévodstvíSavojské vévodství Savojské vévodství (14321464)
Mantovské vévodstvíMantovské vévodství Mantovské vévodství (15331574)
cavallotto, ducato, testone (Palaiologové)
Zánik
1574 – povýšeno na vévodství
Státní útvary a území
Předcházející
Piemont Piemont
Aleramovská marka Aleramovská marka
Následující
Montferratské vévodství Montferratské vévodství
Savojské vévodství Savojské vévodství

Montferratské markrabství (italsky Marchesato del Monferrato) byl středověký stát náležící ke Svaté říše římské, jenž ležel v oblasti nazývané Montferrat (latinsky Mons ferratus, „Železná hora“; italsky Montferrato; francouzsky Montferrât či Montferrat), dnes součást historického Piemontu na severozápadě Itálie.

Montferratská krajina

Území Montferrat zahrnovalo nejprve jenom oblast na pravém břehu řeky Pád – od Turína po Casale (Horní Montferrat) – a až později i oblast na jih od Pádu až k řece Tanaro (Dolní Montferrat). Důležitá střediska byla Asti a také Alessandria (člen Lombardské ligy, od 1552 městská republika přičleněná k Milánsku).

Markrabství Montferrat (modře) v roce 1494
Evropa v 15. století

Na sklonku 10. století zde vzniklo z bývalého hrabství Franské říše markrabství Montferrat. Montferratský markrabě (markýz) Bonifác z Montferratu, jeden z velitelů čtvrté křížové výpravy, získal nakrátko (12041207) i Soluňské království. Po vymření domácího rodu tu vládla v letech 13051536 vedlejší linie byzantské císařské dynastie Palailogovců. Význam Montferratu však brzy zatlačila rostoucí moc Piemontu, resp. Savojska.

Od roku 15361566 byl Montferrat v držení rodu Gonzagů z Mantovy a po vymření hlavní větve byla část území připojena k Savojsku (1631), zbytek (jako exkláva) k Mantově. V rámci Savojska bylo markrabství povýšeno na vévodství roku 1574.

Seznam markrabat (markýzů)

[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Aleramovců:

Dynastie Palailogovců:

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997