Typ P | |
---|---|
Morane-Saulnier P užívaný Royal Flying Corps | |
Určení | průzkumný letoun |
Původ | Francie |
Výrobce | Morane-Saulnier |
První let | 1916 |
Zařazeno | 1916 |
Vyřazeno | 1918 |
Charakter | vyřazen ze služby |
Uživatel | Aéronautique militaire Royal Flying Corps |
Vyrobeno kusů | 565 |
Vyvinuto z typu | Morane-Saulnier LA |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Morane-Saulnier P [moran sóňijé] (francouzsky Morane-Saulnier type P) byl francouzský vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce užívaný jako průzkumný a stíhací letoun[1] během první světové války.
Morane-Saulnier Typ P přímo navazoval na předchozí konstrukce Morane-Saulnier L a Morane-Saulnier LA. Od svého předchůdce Typu LA se odlišoval výkonnějším rotačním devítiválcem Le Rhône 9Jb o výkonu 81 kW s účinnější dvoulistou vrtulí a novou konstrukcí trupu.
Type P byl stavěn ve dvou základních variantách. Většinu produkce tvořily dvoumístné průzkumné a pozorovací letouny vyzbrojené pohyblivým kulometem Lewis ráže 7,7 mm nad křídlem, který ovládal pilot a stejnou pohyblivou zbraní pro pozorovatele k obraně zadní polosféry.
Méně početnou sériovou verzí byl jednomístný stíhací letoun vyzbrojený jedním nebo dvěma synchronizovanými kulomety Vickers ráže 7,7 mm instalovanými na hřbetě trupu před pilotem.[zdroj?!] Jednomístná varianta měla pilotní kabinu pro dodržení těžiště posunutu vzad a křídlo bylo posazeno níže.[zdroj?!] Obě varianty Aéronautique militaire vedlo jako typ MoS.21. U prvních strojů MoS.21 se vyskytovaly rozdílně dole vykrojené kryty motorů i různě velké vrtulové kužely.
Pro nedostatek pohonných jednotek Le Rhône 9Jb byly do draků Type P instalovány méně výkonné motory Le Rhône 9C o výkonu 59 kW. U Aéronautique militaire nesly označení MoS.24.
Již v roce 1916 byl drak Type P technologicky modernizován a motor Le Rhône 9Jb obdržel celistvý kruhový kryt s větracím otvorem na levé straně. Vrtulový kužel již nebyl používán. Vojenské označení bylo změněno na MoS.26.
U Aéronautique militaire Type P sloužil u stíhacích escadrille N 12, N 124 a N 314 a průzkumných nebo smíšených MS 140, MS 215, N 67, N 79, F 203, F 206, C 207, F 215 a F 218.[2] Výhradní výzbroj tvořil u letek MS 410 a MS 215, zatímco u dalších jednotek ve výzbroji doplňoval jiné typy letounů.[3] Na podzim 1916 přestával jako zastarávající vyhovovat bojovým operacím, v létě následujícího roku již ve stavu francouzského letectva bylo jen cca 100 operačních kusů. Další exempláře Type P sloužily k výcviku, nebo tvořily zálohy. U escadrill MS 140 a MS 215 vydržely v operační službě do začátku roku 1918, než u nich byly nahrazeny typem SPAD S.XVI.[3]
Několik kusů bylo dodáno carskému Rusku, kde však pro neoblíbenost záhy přešly od bojových útvarů k leteckým školám.
Většího exportního úspěchu dosáhly ve Spojeném království, jehož RFC převzalo postupně 116 strojů Morane-Saulnier Type P. Dodávky byly zahájeny již v roce 1916 a sloužily například u perutí č. 1 a č. 3, převážně jako fotoprůzkumné. U 3. peruti RFC je doložena instalace kulometu Lewis na křídle za pomoci lafety Foster.[4] Od roku 1917 přecházely k výcviku, zejména u 1. záložní výcvikové peruti (1. Reserve Training Squadron) v Gosportu a 1. etapní pilotní škole (No. 1 Aircraft Depot Pilot School) ve francouzském Saint-Omer.
V roce 1919 byly obě varianty Typ P po jednom kusu vyvezeny do Japonska a Brazílie.
Údaje platí pro dvoumístnou průzkumnou verzi MoS.21[1][5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morane-Saulnier P na anglické Wikipedii.