NHK

NHK
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaSpecially designated public corporation
Datum založení29. listopadu 1924, 1925 a 1. června 1950
Adresa sídlaJinnan, 150-8001, Japonsko (Broadcasting Center)
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Zaměstnanci10 333 (2019)[1]
Divizetelevizní vysílání
radiokomunikace
služba streamování videa
NHK World-Japan
Dceřiné společnostiNHK Service Center
NHK Publishing
NHK Enterprises
NHK Educational
NHK Gakuen
NHK Foundation
NHK Culture Center
Identifikátory
Oficiální webwww.nhk.or.jp
OpenCorporates IDjp/8011005000968
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NHK (japonsky: 日本放送協会; Nippon Hōsō Kyōkai) je japonská veřejnoprávní vysílací společnost se sídlem v Shibuya, Tokio.[2]

NHK provozuje dva pozemní televizní kanály (NHK General TV a NHK Educational TV), čtyři satelitní televizní kanály (NHK BS 1 a NHK BS Premium a dva televizní kanály s ultra vysokým rozlišením - NHK BS 4K a NHK BS 8K) a tři rádiové sítě (NHK Radio 1, NHK Radio 2 a NHK FM).

NHK také poskytuje mezinárodní vysílací službu, známou jako NHK World-Japan. NHK World-Japan se skládá z NHK World TV, NHK World Premium a krátkovlnné rádiové služby Radio Japan (RJ). World Radio Japan také zpřístupňuje některé své programy na internetu.

Kontroverze ohledně koncesionářských poplatků

[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v Česku za Českou televizi, i v Japonsku se za NHK platí koncesionářské poplatky. Poplatky se pohybují v přepočtu mezi 2 500 - 5 000 Kč ročně (cena se liší na Okinawě, a také podle zvoleného tarifu).[3] To se však Japoncům nelíbí, protože poplatek musí platit všechny domácnosti, jež vlastní televizi, i když NHK vůbec nesledují. Dokonce se poplatek vztahuje i na počítače, které mají tuner a na mobilní telefony, které mohou signál zachytit.[3]

Kritici tvrdí, že je poplatek nespravedlivý, zejména v době, kdy se stále více lidí obrací k internetovým streamovacím službám, jako jsou Netflix, Amazon Prime nebo YouTube, a televizní programy (včetně NHK) už vůbec nesledují. Pokud domácnost neplatí koncesionářský poplatek, NHK vyšle speciální neodbytné zaměstnance, aby poplatek vymáhali.[4]

Japonský politik Tačibana Takaši (japonsky 立花孝志; Tachibana Takashi), který sám v NHK pracoval po dobu 20 let, využil příležitosti a vytvořil populistickou pravicovou politickou stranu jménem „Strana na ochranu lidí před NHK“ (japonsky NHKから国民を守る党), která byla výlučně pro snížení těchto poplatků a pro zavedení mírnějších pravidel.[5]

Využívala kreativní strategie, jako například distribuci samolepek, které odrazovaly zmíněné vymahače koncesionářských poplatků. Kdo tuto samolepku vlastnil, bylo jasné, že vymáhání nebude mít žádný smysl. Samolepka obsahovala i osobní telefonní číslo na předsedu strany Tačibanu.[6]

Tyto vynikajicí strategické kroky mu v červenci 2019 pomohly získat přízeň obyvatelstva, přes milion hlasů a vyhrát místo v Sněmovně poradců.[7] Slogan jeho strany rezonoval především u mladších voličů.

Později však kroky politické strany začaly být dosti kontroverzní a neetické. V radikálním kroku Tačibana zveřejnil zacenzurované osobní údaje zákazníků NHK na YouTube, přičemž požadoval schůzku s vedením NHK.[5] Pokud vedení NHK odmítne schůzku zrealizovat, osobní údaje budou zveřejněny (osobní údaje byly falešné).[5] Tento trestný čin zneužití osobních údajů vedl k jeho odsouzení a podmíněnému trestu, což znamenalo začátek jeho problémů.[8]

Tačibana pokračoval v kontroverzních spojeních a erratickém vedení, což vedlo k rozdělení jeho strany. Jeden z jeho nejvážnějších přešlapů bylo, když v televizi otevřeně propagoval genocidu jako řešení přelidnění - což pro stranu, která cílí na snížení poplatků za veřejnoprávní televizi je nadmíru nevhodné.[9][10][11] Těmito přešlapy naprosto pohřbil svou mnohaletou snahu se v Japonsku prosadit.

Když byl nucen rezignovat, učinil chybný krok, když jmenoval dětskou herečku jménem Ajaka Ocu (japonsky 大津 綾香; Otsu Ayaka) novou předsedkyní strany. To vedlo k dalším skandálům a ztrátě kontroly nad stranou. V zoufalé snaze zůstat relevantní, Tačibana vyslal 24 kandidátů do voleb[8], aby využil speciální politický reklamní prostor k propagaci jeho strany (NHK je ze zákona povinna vyhradit dva 6minutové bloky pro projev kandidátů), což se opět obrátilo proti němu.[8] Veřejná nevole vůči jeho taktikám a negativní vnímání jeho metod způsobily další kritiku, která podkopala jeho politický vliv vůči veřejnoprávní televizi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NHK na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. NHK: Profile Archivováno 14. 5. 2008 na Wayback Machine.
  3. a b NHK. NHK-The Receiving Fee System. NHK-The Receiving Fee System [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (japonsky) 
  4. NHK Reception Fee And How To Get Rid Of NHK Guy [online]. 2020-07-04 [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Anti-NHK party head convicted for threats to leak subscriber info online. Mainichi Daily News. 2022-01-20. Dostupné online [cit. 2025-01-27]. (anglicky) 
  6. “NHK Repelling Stickers” free for anyone wanting to keep away Japan’s public TV fee collectors [online]. 2017-12-17 [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. BLAIR, Gavin J. Japanese Lawmaker Elected on Platform of “Crushing” Public Broadcaster NHK [online]. 2019-07-22 [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c The Downfall of Tachibana: A Political Journey Fueled by Controversy. gist.ly [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Editorial: Anti-NHK party leader crossed red line with genocide remarks. Mainichi Daily News. 2019-10-02. Dostupné online [cit. 2025-01-27]. (anglicky) 
  10. NEWS, KYODO. Anti-NHK party head suggests genocide to solve overpopulation. Kyodo News+ [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 
  11. The Politician Causing Controversy in Japan | The Japan Reporter. ユーチュラ [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (japonsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]