Naja Marie Aidtová | |
---|---|
Narození | 24. prosince 1963 (60 let) Aasiaat |
Povolání | scenáristka, básnířka, spisovatelka a romanopiskyně |
Témata | poezie |
Ocenění | Bangs literary award (1996) Cena Beatrice (2004) Cena kritiky (2006) Literární cena Severské rady (2008) Cena Sørena Gyldendala (2011) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Eigil Bryld (od 2005) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Naja Marie Aidtová (nepřech. Aidt, * 24. prosince 1963 Aasiaat) je současná dánská spisovatelka. Kromě lyrické poezie se věnuje hlavně psaní povídek, dětské literatury a dramatické tvorbě. Její tvorba reflektuje především základní otázky lidského života, jakými jsou nevěra, smrt, násilí, strach, sexualita nebo láska.[1]
Narodila se dánským rodičům v grónském městě Aasiaat. Ve svých sedmi letech se s rodinou odstěhovala do Dánska a později vyrůstala v kodaňské čtvrti Vesterbro - tato změna se společně s dalšími negativními prožitky (rozvod rodičů, střídavé soužití s otcem a matkou) stala zdrojem její pozdější literární inspirace.[1] V mládí byla členkou dánské komunistické mládežnické organizace.[1]
Literárně debutovala básnickou sbírkou Så længe jeg er ung (Dokud jsem mladá, 1991), v níž se věnovala především tématům rodinných vztahů, dospívání a dospělosti, stejně jako v dalších sbírkách Et vanskeligt møde (Těžké setkání, 1992) a Det tredje landskab (Třetí krajina, 1994).[1]
Styl jejího prozaického díla je rovněž těžký, až deprimující - v první sbírce povídek Vandmærket (Vodotisk, 1993) se zabývá lidmi na okraji společnosti (narkomani, alkoholici), zatímco ve sbírce Tilgang (Přístup, 1995) je hlavním tématem pocit osamění a jeho různé podoby.[1] Za sbírku povídek Pavián (Bavian, 2006) obdržela roku 2008 Literární cenu Severské rady a dánskou Cenu kritiky. Typickými náměty jednotlivých povídek této sbírky jsou nepříjemná, „temná“ témata, o nichž čtenář obvykle nechce nic slyšet - například lidská sexuální pudovost, jež občas nabývá zcela extrémních, až deviantních podob (třeba zoofilie).[2] V letech 2012 a 2015 byly Českým rozhlasem uvedeny její povídky Zelená tma velkých stromů[3] a Létat jako andělé.[4]
Kromě básnických a povídkových sbírek, dětských knih a dramat napsala také rozhlasovou hru Tjenende ånder (1998) a spolupodílela se na scénáři ke koprodukčnímu filmu Strings (2004); v roce 2012 vydala svůj první román Sten saks papir (Kámen, nůžky, papír). Většinu jejích knih vydává kodaňské nakladatelství Gyldendal.
Je podruhé vdaná, má čtyři syny. V roce 2008 se přestěhovala do Brooklynu.[1]