Nancy Wakeová | |
---|---|
Narození | 30. srpna 1912 Roseneath |
Úmrtí | 7. srpna 2011 (ve věku 98 let) Kingston-upon-Thames |
Alma mater | North Sydney Technical High School |
Povolání | novinářka, partyzánka, agentka Special Operations Executive a špiónka |
Ocenění | George Medal (1945) medaile Za odboj (1947) důstojník Řádu čestné legie (1988) společník Řádu Austrálie (2004) RSA Badge in Gold (2006) … více na Wikidatech |
Politická strana | Liberální strana Austrálie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nancy Grace Augusta Wakeová (30. srpna 1912 Wellington – 7. srpna 2011 Londýn) byla novozélandská novinářka, zdravotní sestra a špionka.
Byla nejmladší z šesti dětí žurnalisty Charlese Wakea, měla maorské a hugenotské předky. Od roku 1932 žila v Paříži a byla zaměstnankyní zpravodajské agentury Williama Randolpha Hearsta.
Po vypuknutí druhé světové války se zapojila do boje proti nacismu. Byla kurýrem v hnutí Résistance a převáděla ohrožené osoby přes hranici do Španělska. Měla přezdívku Bílá myš a na její dopadení byla vypsána odměna pět milionů franků.[1] V roce 1943 odešla do Anglie, kde pracovala pro Special Operations Executive. Od dubna 1944 působila v Auvergne ve výsadkové skupině Freelance, řídila záškodnickou činnost na nepřátelském území a velela sedmi tisícům partyzánů. Vyznamenala se akcemi, jako byla 500 km dlouhá jízda na kole s tajnou zprávou nebo zabití německé hlídky holýma rukama.[2]
Po druhé světové válce pracovala na britských ambasádách v Paříži a Praze a na ministerstvu letectví. Neúspěšně kandidovala za Liberální stranu Austrálie do australského parlamentu. Jejím prvním manželem byl podnikatel Henri Fiocca, umučený gestapem, druhým manželem pilot RAF John Forward.[3]
Byl jí udělen Řád čestné legie a Řád Austrálie. Její životopisy napsali Peter FitzSimons a Russell Braddon, v roce 1987 natočil Pino Amenta o jejím životě televizní seriál Nancy Wake. Je po ní pojmenována planetka (17038) Wake.