Napajedla

Napajedla
Radnice
Znak města NapajedlaVlajka města Napajedla
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNapajedla
Obec s rozšířenou působnostíOtrokovice
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′18″ s. š., 17°30′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 172 (2024)[1]
Rozloha19,83 km²[2]
Katastrální územíNapajedla
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ763 61
Počet domů1 414 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ18
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 89
763 61 Napajedla
podatelna@napajedla.cz
StarostaMgr. Robert Podlas
Oficiální web: www.napajedla.cz
Napajedla
Napajedla
Další údaje
Kód obce585513
Kód části obce412171
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Napajedla (německy Napajedl) jsou město na východě České republiky ležící ve Zlínském kraji, v okrese Zlín Od krajského města Zlín jsou vzdáleny 13 km jihozápadním směrem. Leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolím řeky Moravy procházela obchodní stezka, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název města je množné číslo obecného napajedlo – „místo sloužící k napájení (zvířat)“. Název je dokladem existence středověké (dálkové) cesty.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva pochází z roku 1366,[5] kdy byla zeměpanským majetkem.[6] Roku 1371 město spolu s hradem a vybíraným mýtem odkázal moravský markrabě Jan Jindřich svému synu Prokopovi. Dalším majitelem se stal moravský markrabě Jošt, jenž roku 1386 dal Napajedla spolu se zdejší tvrzí a mýtem lenní formou šlechtici Heraltovi z Kunštátu.[6]

Roku 1421 získali obyvatelé města od panovníka Zikmunda Lucemburského svolení, aby mohli získávat dřevo z lesů v okolí Hříběce a Luže. Za husitských válek bylo město roku 1427 dobyto. O třicet let později (1457) udělil král Ladislav Pohrobek Napajedlům odúmrť. K roku 1446 měl sídlo v zástavě Dobeš z Tvorkova a roku 1459 nechal panovník Jiří z Poděbrad Napajedla včetně tvrze zapsat jako majetek Jana Svojše ze Zahrádky. Následně se majiteli stali Václav Šturm a Diviš ze Zahrádky, kteří roku 1489 umožnili místním zakládat sady.[6]

V průběhu česko-uherských válek obsadila roku 1469 Napajedla uherská vojska. Po bojích roku 1496 potvrdil panovník Vladislav Jagellonský předchozí privilegia, zmírnil podmínky roboty a roku 1500 souhlasil se zastavením sídla Přibíku Svojšovi ze Zahrádky. O jedenáct let později (1511) potvrdil Vladislav Jagellonský udělení Napajedel formou allodia šlechtici Arklebu Trnavskému z Boskovic. Následně majitelem byl Václav ze Žerotína, jenž měl za manželku Annu ze Zahrádky a který roku 1527 udělil obyvatelům právo na šenkování vína. Po něm Napajedla vlastnili jeho synové Pavel, Jan a Václav ze Žerotína, kteří nechali nad napajedelským mlýnem vytvořit nový stav. Poté patřilo panství Frydrychu ze Žerotína, jenž roku 1573 srovnal s Napajedelskými robotu a poté přenechal Janu Jetřichovi staršímu ze Žerotína, což byl syn Pavla. Nový majitel v roce 1580 potvrdil místním obyvatelům dříve nabytá privilegia.[6]

Dalšími známými majiteli se stal Zdeněk z Vartenberka, jenž z Napajedel vypudil místní bratrské kněze, a po něm Jan z Vartenberka, který roku 1599 odkázal majetek svému příbuznému Vilémovi z Roupova. Nový vlastník pak roku 1602 nebo 1603 prodal Napajedla manželům Václavu Molovi z Modřelic a Aurélii Rubigalovně z Karlsdorfu a za jejich správy panovník Rudolf II. potvrdil městu roku 1603 dosavadní privilegia. V roce 1611 měnily Napajedla svého majitele, když je Václav Mol prodal Janu Jakubovi z Rottalu. Po jeho smrti (1624) přešel majetek na syna Jana z Rottalu, který Napajedla odkázal svému příbuznému Juliu Vilémovi z Rottalu a ten roku 1691 zas svému synovi Františku Vilémovi Helfriedovi z Rottalu. Za jeho vlastnictví se roku 1701 stanovily hranice mezi místním panstvím a velehradským.[6]

Roku 1711 byli vlastníkem Napajedel Anna Markéta rozená Helfriedová spolu s Adamem Jáchymem z Rottalu, sirotkem po Františku Vilémovi Helfriedovi. V té době (1733) potvrdil panovník Karel VI. napajedlům právo pořádat čtyři jarmarky. Po Adamově úmrtí (27. září 1746) získal Napajedla dědictvím Leopold z Rottalu a po něm roku 1750 jeho synovec Leopold z Rottalu, po kterém je zdědil František Antonín z Rottalu. Jeho dcera Marie Anna z Ditrichštejna podědila roku 1763 panství po svém otci. Roku 1772 postihl Napajedla požár. Téhož roku navíc Marie Anna zemřela a Napajedla získala Terezie Monte l'Abbate, která je následně roku 1824 odkázala své neteři Františce ze Stockau. Poté se majitelem roku 1835 stal hrabě Georg Adolf von Stockau a následně Friedrich von Stockau. Když zemřel, podělily se o napajedelské panství rovným dílem Pavla z Esterházy a Maria Theresia von Stockau. Pavlinu část odkoupil roku 1886 manžel Marie Theresie Aristides Baltazzi a po jeho smrti (1914) se Marie Theresie stala majitelkou celého panství.[7]

Císařským rozhodnutím ze dne 13. listopadu 1898 byla obec povýšena na město.[5] Městská práva,[8] včetně znaku,[5] obdržela Napajedla privilegiem Františka Josefa I. vydaným 14. listopadu 1899.[5] Napsáno bylo na pergamenu z oslí kůže.[8]

Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.[9]

Minerální voda a lázně

[editovat | editovat zdroj]
Minerální voda (2006)

Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně.[10] Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 1537 a 1600 byl v Napajedlích bratrský sbor, který k roku 1581 vedl Jakub Bílek a před rokem 1594 Zachariáš Ariston. V roce 1592 patřila zdejší fara luterské církvi. Roku 1624 působili na území napajedelského panství kazatelé. V letech 1647 až 1650 na napajedelsku misionářsky působili členové jezuitského řádu z Uherského Hradiště.[6]

Fara zanikla za třicetileté války (1618–1648), ale roku 1686 byla obnovena.[7]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1837 byl v Napajedlech založen cukrovar.[7]

V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce plastických hmot.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Vlakové nádraží

Napajedly prochází silnice I/55.

Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, Arriva Morava a Z-Group bus zapojeny v systému IDZK, spojující města Otrokovice a Zlín s obcemi v okolí Napajedel. Napajedla leží na trasách páteřních linek Zlín- Uherské Hradiště (-Brno). Městem projíždí také okružní linka ze sousedních Otrokovic, jež zajišťuje přepravu o víkendech a v okrajových částech dne.

Železniční dopravu zde zařizují České dráhy se spoji z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.

V 17. a 18. století byly Napajedla nejvýše položeným městem, odkud byla řeka Morava splouvána.[4]

Od 4. března 2024 je uzavřený tzv. Fatrovský most přes řeku Moravu z důvodu nutné opravy. Veškerá doprava je vedena po ulici Třída Tomáše Bati, dále ke kruhovému objezdu ulicí Kvítkovická ve směru na Otrokovice, dále po ulici Dr. Beneše k benzínce MOL, dále po ulici Zábraní po křižovatku u prodejny Lidl, dále po ulici Palackého a Masarykovo náměstí ke křižovatce u mostu přes řeku Moravu. Zavedena kyvadlová autobusová doprava na nové lince 475 Napajedla autobusové nádraží (u Fatry) - Napajedla hospodářská škola. Autobusy na linkách 170, 175 a 995 nebudou obsluhovat zastávky Napajedla Dr. Beneše, Napajedla Chmelnice a Napajedla spořitelna. Na linkách 165, 471 a 472 budou obsluhovat výše uvedené zastávky pouze vybrané spoje. Autobusy na linkách 185, 473 a 474 pojedou po své trase bez obsluhy zastávky Napajedla autobusová stanice. Autobusy na linkách 473 a 474 ve směru Pohořelice se zajížďkou k zastávce Napajedla autobusová stanice budou zajíždět i s nástupem a výstupem cestujících na zastávky Napajedla závod Slavia a Napajedla hospodářská škola. Na všech dotčených linkách jsou zavedeny výlukové jízdní řády. Oprava mostu potrvá cca do podzimu roku 2025.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Napajedlích.

Hřebčín

[editovat | editovat zdroj]

Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).

V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámek
    Zámek
  • Fara a kostel sv. Bartoloměje
    Fara a kostel sv. Bartoloměje
  • Radnice
    Radnice
  • Náměstí s bývalým starým zámkem, spořitelnou a radnicí
    Náměstí s bývalým starým zámkem, spořitelnou a radnicí
  • Hlavní křižovatka s bývalým Panským domem
    Hlavní křižovatka s bývalým Panským domem
  • Secesní budova cukrárny
    Secesní budova cukrárny
  • Podnik Fatra
    Podnik Fatra
  • Hřebčín
    Hřebčín
  • Rekreační středisko Pahrbek
    Rekreační středisko Pahrbek
  • Technické služby města
    Technické služby města
  • Knihovna Boženy Benešové, sídlící v klášteře
    Knihovna Boženy Benešové, sídlící v klášteře

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Díl II. Praha: Československá akademie věd, 1980. 452 s. Dostupné online. Heslo Napajedla, s. 118. 
  5. ↑ a b c d ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Ilustrace Stanislav Valášek. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 451 s. Heslo Napajedla, o. Gottwaldov (MěstNV), s. 261. 
  6. ↑ a b c d e f HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. Heslo Napajedla, s. 369. [Dále jen Hosák]. 
  7. ↑ a b c Hosák, s. 370.
  8. ↑ a b ŠIDLOVÁ, Marie. Napajedla vystaví 110 let starý pergament. Deník [online]. 2008-04-01 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.napajedla.cz [online]. [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  10. ↑ BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Heslo Napajedla, s. 244. [Dále jen Burachovič, Wieser]. 
  11. ↑ Burachovič, Wieser, s. 245.
  12. ↑ MALÁ, Martina. Geislerová je stejně rázná, jako byla Olga, říká režisér filmu Havel. iDNES.cz [online]. 2020-08-12 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městys a obce okresu Zlín
Bělov • Biskupice • Bohuslavice nad Vláří • Bohuslavice u Zlína • Bratřejov • Brumov-Bylnice • Březnice • Březová • Březůvky • Dešná • Dobrkovice • Dolní Lhota • Doubravy • Drnovice • Držková • Fryšták • Halenkovice • Haluzice • Horní Lhota • Hostišová • Hrobice • Hřivínův Újezd • Hvozdná • Jasenná • Jestřabí • Kaňovice • Karlovice • Kašava • Kelníky • Komárov • Křekov • Lhota • Lhotsko • Lípa • Lipová • Loučka • Ludkovice • Luhačovice • Lukov • Lukoveček • Lutonina • Machová • Mysločovice • Napajedla • Návojná • Nedašov • Nedašova Lhota • Neubuz • Oldřichovice • Ostrata • Otrokovice • Petrůvka • Podhradí • Podkopná Lhota • Pohořelice • Poteč • Pozlovice • Provodov • Racková • Rokytnice • Rudimov • Sazovice • Sehradice • Slavičín • Slopné • Slušovice • Spytihněv • Šanov • Šarovy • Štítná nad Vláří-Popov • Študlov • Tečovice • Tichov • Tlumačov • Trnava • Ublo • Újezd • Valašské Klobouky • Valašské Příkazy • Velký Ořechov • Veselá • Vizovice • Vlachova Lhota • Vlachovice • Vlčková • Všemina • Vysoké Pole • Zádveřice-Raková • Zlín • Želechovice nad Dřevnicí • Žlutava
legenda: město, městys.
Baťovské satelity
Baťa