Nathan Söderblom | |
---|---|
Narození | 15. ledna 1866 Trönö, Švédsko |
Úmrtí | 12. července 1931 (ve věku 65 let) Uppsala, Švédsko |
Místo pohřbení | Katedrála Uppsala (59°51′29″ s. š., 17°38′ v. d.) |
Alma mater | Uppsalská univerzita |
Povolání | pastor, historik, teolog, vysokoškolský učitel a autor autobiografie |
Zaměstnavatelé | Lipská univerzita Švédská církev Uppsalská univerzita |
Ocenění | Nobelova cena za mír (1930) čestný doktor Oxfordské univerzity čestný doktor Univerzity v St Andrews čestný doktor Univerzity Umeå čestný doktor Humboldtovy univerzity … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | luteránství |
Choť | Anna Söderblom (od 1894) |
Děti | Helge Söderblom Sven Söderblom Staffan Söderblom Jon Olof Söderblom Brita Brilioth |
Rodiče | Jonas Söderblom |
Příbuzní | Staffan Söderblom (vnuk ze synovy strany) Robert Söderblom (vnuk) |
Funkce | uppsalský arcibiskup (1914–1931) seat 16 of the Swedish Academy (1921–1931) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lars Olof Jonathan Söderblom (15. ledna 1866 Trönö – 12. července 1931 Uppsala) byl švédský evangelický teolog a religionista, arcibiskup v Uppsale a nositel Nobelovy ceny míru. Byl představitelem moderní protestantské teologie a zabýval se dějinami náboženství se zaměřením na mazdaismus a staroíránské náboženství.
Narodil se v Trönö. Jeho otec byl evangelickým duchovním. Když ukončil střední školu, začal navštěvovat roku 1883 univerzitu v Uppsale. Tři roky na to zde ukončil studium filozofie a roku 1892 dovršil studium teologie. Jakmile opustil školu, byl vysvěcen na luteránského kněze. Od roku 1894 pracoval na švédském velvyslanectví v Paříži, kde dále studoval. Ve Francii se potkal s protestantem Augustem Sabatierem, který měl na Söderbloma značný vliv.
Roku 1901 završil své studium rigorózní prací o mazdaistických představách eschatologie. Díky této práci byl ještě téhož roku povolán zpět do Uppsaly na tamější univerzitu, aby učil coby profesor dějin náboženství na speciální katedře tzv. teologické propedeutiky.
V roce 1912 mu bylo nabídnuto místo profesora dějin náboženství na Lipské univerzitě. Söderblom tuto nabídku přijal a rok na to zde vydal své nejvýznamnější religionistické dílo Natürliche Theologie und allgemeine Religionsgeschichte. Roku 1914 je jmenován arcibiskupem v Uppsale, tudíž na univerzitě končí. Roku 1930 dostává Nobelovu cenu míru a o rok později umírá.
Söderblomova šíře zájmu o náboženství byl velmi rozsáhlý, avšak nejvíce vynikal znalostmi z oblasti mazdaismu. Je také autorem vlastní verze o původu náboženství, kterou vidí ve třech na sobě nezávislých prvcích:
Toto jsou tři možnosti, jak poznat existenci boha. Söderblom dále rozeznává tři typy náboženství:
Söderblom byl velkým znalcem a propagátorem ekumenismu a stoupencem teologického směru „evangelické katolicity“. Jako uppsalský arcibiskup r. 1928 instaloval slovenské evangelické biskupy Juraja Janošku a Dušana Fajnora.