Nelson Davidjan
| Nelson Davidjan | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Нельсон Давидян |
| Datum narození | 6. dubna 1950 |
| Místo narození | Çartar,  Sovětský svaz |
| Datum úmrtí | 11. září 2016 (ve věku 66 let) |
| Místo úmrtí | Kyjev,  Ukrajina |
| Stát | Sovětský svaz Rusko Ukrajina |
| Sportovní informace | |
| Klub | Grozný (vrch. do 1973) Dynamo Kyjev (vrch.) |
| Trenéři | Igor Kondrackij (osob.) |
| Kategorie | lehká váha |
| Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
| Účast na LOH | 1976 |
| Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH
| ||
| stříbro | LOH 1976 | řecko-římský do 62 kg |
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | MS 1974 | lehká váha |
| zlato | MS 1975 | pérová váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | ME 1973 | pérová váha |
| zlato | ME 1980 | pérová váha |
| stříbro | ME 1977 | pérová váha |
Nelson Davidjan (* 6. dubna 1950 Çartar – 11. září 2016 Kyjev) je bývalý sovětský, ruský a ukrajinský zápasník – klasik arménské národnosti, stříbrný olympijský medailista z roku 1976.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Pochází z Náhorního Karabachu z obce Çartar. V osmi letech se s rodinou přestěhoval do čečenského Groznyj. Zápasení se věnoval od útleho dětství. Na řecko-římský styl se specializoval ve 14 letech v Grozném pod vedením Igora Kondrackého. V roce 1970 debutoval na mezinárodní scéně, když vybojoval ve váze do 57 kg šesté místo na mistrovství Evropy. V roce 1972 neuspěl v sovětské olympijské nominaci na olympijské hry v Mnichově na úkor Rustema Kazakova.
Od roku 1973 se s trenérem Kondrackým přesunul do ukrajinského Kyjeva.[1] V sovětské reprezentaci byl ve váze do 62 kg zpočátku reprezentační dvojkou za Anatolijem Kavkajevem. V roce 1974 na mistrovství světa v Katovicích na poslední chvíli v reprezentaci nahradil zraněného Šamila Chisametdinova ve váze do 68 kg a vybojoval titul mistra světa. V roce 1975 titul mistra světa obhájil již ve své váze do 62 kg, ve které v roce 1976 potvrdil nominaci na olympijské hry v Montréalu. V olympijském turnaji potvrzoval od úvodního kola roli favorita na vítězství. V pátém kole však zaváhal s Maďarem László Réczim a po prohře 2:4 na technické body přišel o první tři klasifikační body. V šestém kole porazil do té doby neporaženého Poláka Kazimierze Lipieně 10:6 na technické body. Před sedmým kolem byl až třetí vzadu za vedoucím Réczim a Lipieněm. V sedmém kole deklasoval Japonce Teruhika Mijaharu 20:4 na technické body a ke zlaté medaili potřeboval výhru Lipieně nad Réczim v poměru 3:1 na klasifikační body. Maďar Réczi však v sedmém kole s Lipieněm propadl. Prohrál výrazným bodovým rozdílem 4:13 a skončil třetí. Polák výrazným vítězstvím v posledním kole získal zlatou olympijskou medaili, on bral stříbro.
V roce 1977 se mu výsledkově nedařilo a od roku 1978 dostával ve váze do 62 kg přednost rostovský Boris Kramarenko. V roce 1980 prohrál jako úřadující mistr Evropy s Kramrenkem nominaci na domácí olympijské hry v Moskvě. Sportovní kariéru ukončil v roce 1981, poté se věnoval trenérské práci. V 90. letech a v letech 2006 až 2009 byl trenérem klasiků ukrajinské reprezentace. Zemřel v roce 2016.[2]
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]| Turnaj | 1970 | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
| -57 | -62 | -68 | -62 | ||||||||
| Olympijské hry | — | 2. | — | ||||||||
| Mistrovství světa | — | — | — | 1. | 1. | 4. | — | — | |||
| Mistrovství Evropy | úč. | — | 1. | — | — | — | 2. | — | — | 1. | |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. wrestling.com.ua [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-12.
- ↑ Archivovaná kopie. ru.armeniasputnik.am [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-12.
