Neutronová bomba

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Diagram neutronové bomby

Neutronová bomba je typ taktické jaderné zbraně, která ve zvýšené míře vyzařuje neutrony. Je to termojaderná zbraň, u níž je až polovina energie uvolněna ve formě ionizujícího záření, z nějž přes polovinu připadá na neutronové záření.[1] Ačkoli sama má stále silné tepelné a tlakové účinky, jejím hlavním cílem jsou živé organismy. Běžná představa, že neutronová bomba zabíjí, ale infrastrukturu neničí, není zcela správná, v okruhu několika set metrů ničí stejně jako obyčejná jaderná zbraň o ekvivalentu zhruba kilotuna TNT. Člověka ale dokáže zabít svým zářením na vzdálenost mnohokrát větší.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Za vynálezce neutronové bomby je považován Samuel Cohen, který její koncept navrhl v roce 1958. Poprvé ji Spojené státy americké vyzkoušely v roce 1963.[2] Na konci sedmdesátých let byl její vývoj zastaven, ale v osmdesátých zase obnoven. Měla být použita pro zastavení případného útoku obrněných vojsk Varšavské smlouvy, pancéřování totiž není pro neutronové záření překážkou. Jeden z vyvinutých typů, W79, byl i dělostřeleckým 8″ nábojem.[3]

Reakce Sovětského svazu byla velmi prudká, zřejmě při vědomí její účinnosti na pozemní vojska a velké ekonomické zátěži při její výrobě. Zbraň ve své propagandě označovalo za „barbarskou“, „nehumánní“ a „útočnou“. V listopadu 1978 Leonid Brežněv ve svém projevu prohlásil, že SSSR tuto zbraň již taky dávno vyzkoušel, ale nikdy ji nezačal masově vyrábět.[4]

Po skončení studené války USA neutronové bomby vyřadily ze své výzbroje. Poslední neutronovou bombu USA rozebraly v roce 2003. Neutronovou bombu vyzkoušela roku 1980 i Francie, ale ta je již také nepoužívá. Předpokládá se, že neutronovou bombu by mohla od roku 1988 sestrojit i Čína.[5]

Účinky

[editovat | editovat zdroj]

Kilotunová neutronová bomba vybuchlá 1 km nad zemí způsobí ve vzdálenosti 300 metrů smrt během dvou dnů a ve vzdálenosti 700 m během týdne. Zabíjí až ve vzdálenosti 2600 m a podstatné škody působí na vzdálenost 3,5 km. Opožděné účinky jsou také její nevýhodou, protože zasažení ve větší vzdálenosti po prvotní paralýze se dočasně proberou a až několik dní se cítí relativně dobře.[6]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://fyzsem.fjfi.cvut.cz/2006-2007/Zima06/proc/jadzbr.pdf
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.trivia-library.com [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-06. 
  3. ↑ http://nuclearweaponarchive.org/Usa/Weapons/Allbombs.html
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.xeper.org [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-30. 
  5. ↑ [1] Archivováno 4. 8. 2005 na Wayback Machine., kapitola 2 ([2] Archivováno 18. 11. 2008 na Wayback Machine.)
  6. ↑ Archivovaná kopie. www-personal.umich.edu [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-05-01. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.