Prodej sýrů v městě Gouda | |
Základní informace | |
---|---|
Rozšíření | Nizozemsko |
Typ | národní kuchyně |
Ingredience | |
Suroviny | mořské ryby, vepřové maso, hovězí maso, jehněčí maso, drůbeží maso, sýry, brambory, mrkev, hrách, fazole |
Dochucovadla | cibule, česnek, lékořice, bobkový list, rozmarýn, bazalka, oregano,estragon, fenykl, majoránka |
Pokrmy | |
Jídla | Humkesoep, Hutspot, Bitterbal, Haring, Boterham, Roggerbrood, sýry |
Nápoje | káva, čaj, pivo, víno, hořký likér |
Nizozemská kuchyně je inspirovaná především tradičním zemědělstvím a chovem dobytka v Nizozemsku. Ačkoliv se kuchyně může oblast od oblasti lišit specifickými produkty, existuje několik typických nizozemských jídel a přísad. Nizozemské pokrmy jsou často těžké a syté, aby Nizozemci měli dost energie na náročnou práci, kterou v minulosti vykonávali.
Nizozemská kuchyně je otevřená vlivům zvenčí. A to přesto, že se v jednom známém nizozemském přísloví říká, že „co sedlák nezná, to nejí“ (wat de boer niet kent, vreet hij niet). Velký vliv na nizozemskou kuchyni tak mají francouzská, italská, řecká, německá nebo španělská kuchyně. Velmi oblíbená je italská pizza a těstoviny. Z východních zemí jsou převzaté pokrmy jako šauarma (Střední východ), gyros (Řecko) nebo kebab (Turecko), které jsou bez mrknutí oka kombinované například s italskými jídly. Pak vznikají pokrmy jako například pizza šauarma.
Z jižních zemí jsou používané přísady jako lilek, cuketa a artyčoky, ale i celé recepty jako paella, tortilly a tapas (Španělsko), musaka, souvlaki a tzatziki (Řecko) nebo kuskus (Maroko).
Vzhledem ke koloniální minulosti je spousta receptů převzatých z indonéské a surinamské kuchyně. Jsou ale upraveny tak, aby chutnaly Holanďanům. Velké popularitě se těší i čínská kuchyně, která je často kombinována s indonéskou kuchyní.
Holanďané nejčastěji snídají chleba namazaný máslem a obložený různými sýry nebo salámy. O víkendu si ke snídani připravují vejce na všechny způsoby. V současnosti ke snídani preferují také müsli, kukuřičné lupínky s jogurtem nebo mlékem, pšeničnou kaši s medem a teplým mlékem, burákové máslo, hagelslag nebo čokoládové drobení, které připomíná zdobení na dort.
Pracující Holanďané často v poledne pouze svačí a hlavní jídlo mají až večer. Ke svačině konzumují nejčastěji různé pečivo. Někdy jako přílohu k polévce nebo k uzenině. V posledních letech je na vzestupu také konzumace nejrůznějších polotovarů.
V Nizozemsku je hlavní jídlo dne přesunuto na večer. Jen ve východní části zemědělského Nizozemska je teplý pokrm podáván tradičně kolem poledne, aby dodal energii potřebnou k práci. S růstem pracujících ve službách a průmyslu se však hlavním jídlem stala brzká večeře. Typické nizozemské hlavní jídlo dne nejčastěji sestává z brambor, zeleniny a masa. Oblíbené jsou i hutné polévky nebo palačinky. Jako dezert se běžně podává jogurt, obilná kaše, nebo pudinku podobné vla. Tradiční hlavní jídlo obsahuje nejčastěji tyto ingredience:
Původně se jednalo o učebnici pro Amsterdamse Huishoudschool vydanou v roce 1910. Na této škole byly dívky připravovány na kariéru služky nebo roli ženy v domácnosti. Učebnice se stala klasickou nizozemskou kuchařskou knihou a byla od svého prvního vydání dotištěna již třicetkrát.
Podobně jako Amsterdamská kuchařka byla i tato kniha původně učebnicí pro haagskou školu pro ženy v domácnosti. Obsahuje výživné a laciné recepty. Vyznačuje se také šetrným zacházením s bylinkami. Tato kuchařka se od svého prvního vydání v roce 1934 dočkala již osmdesátého dotisku.