novinky.cz | |
---|---|
Základní informace | |
Datum založení | 1998 |
Jazyk | čeština |
Země původu | Česko |
Klíčové osoby | |
Majitel | Ivo Lukačovič |
Vydavatel | Borgis a Seznam.cz |
Šéfredaktor | Vladimír Dušánek |
Odkazy | |
Žebříček Alexa | 1 441 (leden 2018) |
Web | Oficiální stránky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Novinky.cz je od roku 2003 jeden z nejnavštěvovanějších[1] zpravodajských serverů na českém internetu, provozovaný jako on-line magazín deníku Právo a společnosti Seznam.cz. Zároveň se snaží o úzkou spolupráci s dalším projektem firmy Seznam.cz, s internetovou televizí Stream.cz. V roce 2010 web získal v soutěži Křišťálová Lupa 2. místo v kategorii média – všeobecná, 1. místo získal web iDNES.cz a třetí místo Aktuálně.cz.[2]
Historie zpravodajského serveru Novinky.cz je doložitelná od roku 1998, kdy vycházely s logem projektu Seznam, který byl rovněž v zápatí uveden jako vydavatel, a měly charakteristické žlutozelené provedení.[3] Provozovatelem byl zpočátku Ivo Lukačovič jako živnostník, později Seznam a. s. Šéfredaktorem Novinek.cz byl v červenci 1998 Petr Matoušek, projekt fungoval na bázi článků od placených přispěvatelů.[4] Již krátce po svém vzniku se v létě 1998 dostaly Novinky mezi nejnavštěvovanější české zpravodajské servery.[4]
Od začátku roku 2003 web spustil on-line zpravodajství,[5] radikálně změnil uspořádání i barevné ladění do kombinace červené s kaštanovou hnědočervenou barvou a v záhlaví se začal označovat jako „on-line magazín deníku PRÁVO & portálu Seznam.cz“. Spoluvydavatelem se stala společnost Borgis a. s., která je vydavatelem deníku Právo. Od úterý 13. září 2005 zmizelo menu na levé straně stránky a bylo nahrazeno méně výrazným v záhlaví pod nadpisem (po vzoru konkurenčních zpravodajských portálů iDNES a iHned), přičemž logo, barevné ladění i celkový dojem zůstaly zachovány, kaštanová červeň nepatrně ztmavla a prostorové uspořádání se stalo vzdušnějším, méně nahuštěným, s fixní šířkou sloupce článků 750 pixelů u levého okraje obrazovky, výrazně se zmodernizoval způsob zobrazování obrázků listováním v jejich galerii u článku. Čtenářské komentáře k článkům se přemístily z pravého sloupce do prostoru pod článkem a objevila se možnost označovat „hodnotné“ diskusní příspěvky. Recenzent Lupy kritizoval přetrvávající nízkou jazykovou kulturu, míru gramatických chyb a „amatérskou typografii“ článků, například kombinaci bezpatkového fontu Arial v textu článků s patkovými titulky fontu Times, špatná práce s vertikálními mezerami a rozestupy textu, porušování základních zvyklostí pro proklady, rozestupy a vzájemné vztahy úseků textu.[6]
Podle výsledků auditu iDot.cz na začátku března 2003 v průběhu volby prezidenta České republiky, dva měsíce po spuštění on-line zpravodajství, návštěvnost Novinek počtem přes 142 tisíc unikátních uživatelů denně předstihla zpravodajský server iDNES.cz a mezi všemi českými weby se Novinky dostaly na druhé místo, za Seznam.cz.[7] Do výsledku Novinek.cz podle iAuditu však byly zařazeny i domény, v jejichž výsledcích byly zahrnuty domény jako dovolena.seznam.cz, kultura.seznam.cz, letenky.seznam.cz a několik dalších, které jsou společnými sekcemi Seznamu i Novinek a jejichž objem tvořil asi šestinu celkového výsledku Novinek.[8]
Začátkem ledna 2007, kdy čtenost Novinek.cz podle informace Novinek.cz poprvé přesáhla milion čtenářů za den, měly nejvýznamnější konkurenční zpravodajské portály výrazně nižší návštěvnost, iDNES.cz necelý půlmilion čtenářů denně a Aktuálně.cz necelých 200 tisíc. Novinky.cz tak byly druhým nejnavštěvovanějším webem českého internetu a předčil je jen sesterský či spíše mateřský web Seznam.cz s návštěvností 2,4 milionu denně.[9]
V březnu 2009 došlo k další významné změně designu a členění.[5] Server rovněž avizoval zrušení veřejné anonymní diskuse pod články a nahradil je diskusemi, do nichž mohou přispívat pouze uživatelé, kteří prošli korespondenční registrací (potvrzení identity pomocí listovní pošty)[10] a příspěvky se zobrazují s jejich jménem, příjmením a názvem obce. Zároveň byla zpřísněna pravidla pro zveřejňování příspěvků.[11][12] U článků, které se týkaly kontroverznějších témat, například Romů či komunistů, diskuse kvůli vulgaritám a útokům do té doby ani nebyla otevírána.[13] Václav Strnad se pokusil založit nezávislé diskuse k článkům na Novinkách na webu www.diskuse-novinky.cz,[14] ale tento projekt se dlouhodobě neuchytil a zanikl. Návštěvnost zpravodajských webů nebyla radikálním omezením diskusí na Novinkách zásadně ovlivněna.[15] Pro velký zájem byla registrace nových diskutujících úplně zastavena.
S podobnými restrikcemi následně přišly i některé významné konkurenční servery,[5] mezi první následovníky patřil web tn.cz, který diskuse dočasně zcela zablokoval a staré diskuse znepřístupnil.[14] iDNES.cz později přišel s bodovým systémem odměňování a trestání diskutérů.
Podle měření NetMonitor společnosti Mediaresearch byly v prosinci 2014 Novinky.cz třetím nejnavštěvovanějším českým webem v těsném závěsu za iDNES.cz s odhadovaným počtem přes 4 miliony návštěvníků, první místo si držel Seznam.cz s více než 6 miliony[16]. Pokud se vyhodnocovali pouze návštěvníci z České republiky, Novinky.cz byly před iDNES.cz.[17]
V květnu 2011 uvádí server siteinfo.cz Novinky.cz jako pátý nejnavštěvovanější český web, předstihuje je Seznam.cz, iDNES.cz, Centrum.cz a Lidé.cz, následuje je Stream, Super, Aukro, Stesti a Mapy.[18]
V prosinci 2023 server Novinky.cz po dvou hodinách od zveřejnění smazal rozhovor s česko-palestinskou designérkou mající příbuzné v Gaze, která vyjádřila svůj názor na počínání Izraele ve válce s Hamásem na území Gazy, a ukončil spolupráci s jednou z autorek rozhovoru. Vedení Novinek to zdůvodnilo tím, že rozhovor byl „propalestinský“ a neshoduje se s „jednotností“ zpravodajství na Novinkách. Podle Jana Motala, experta na mediální etiku z MUNI a UPOL, „Pokud nějaký text projde celým redakčním procesem a není v něm faktická chyba, vyhodit za to redaktora nebo redaktorku je nesmysl. Nejen z hlediska principů novinářské práce, ale i kvůli pracovním vztahům. Lidé, kteří v redakci pracují či jsou v ní zaměstnaní, by měli předpokládat, že pracují v prostředí, kde se nemusí obávat o to, že je po vypuštění jejich – odsouhlaseného – výsledku práce propustí.“[19]